ROZHOVOR: Charlie Clements o inscenaci The Case Of The Frightened Lady

Bývalá hvězda seriálu EastEnders Charlie Clements nám prozradil víc o novém pódiovém thrilleru The Case of The Frightened Lady, který právě brázdí britská divadla

Charlie Clements Jak byste popsal hru The Case Of The Frightened Lady?

Je to napínavý thriller, který se celý odehrává v honosném sídle lorda a lady Lebanonových. Hra začíná velkolepým maškarním večírkem na oslavu restaurace Karla II. Jenže pak se něco stane a na scénu přicházejí dva policisté, Tanner a Totti, kterého hraju já, aby celou věc vyšetřili. Začnou přibývat mrtví a nikdo netuší, kdo za tím stojí. Neustále se tam někdo pohybuje, někdo další naslouchá, což vytváří atmosféru nepřetržitého podezřívání. Motiv k vraždě má v podstatě úplně každý.

Vždycky mě bavily thrillery a detektivky ze staré školy, takže příležitost v jedné takové hrát pro mě byla nesmírně vzrušující.

Jaký je váš hrdina Totti?

Je mu 37 a k policii nastoupil později, protože bojoval v první světové válce. Po návratu začal studovat práva, ale brzy si uvědomil, že to pro něj není to pravé, a tak se dal k policii. Je to zkrátka velmi dobrý strážník. Nesmírně všímavý a oddaný své práci.

Diváci takové thrillery milují. Čím si to vysvětlujete? Lidi zkrátka baví tipovat, kdo je vrah; rádi sedí v hledišti, sledují děj a snaží se vyluštit tu hádanku. A nejvíc si užívají ten moment na konci, kdy jsou skálopevně přesvědčení, že to udělal ten a ten, a ono se ukáže, že je to někdo úplně jiný. The Case of The Frightened Lady je opravdu poctivý thriller, který diváky udrží v napětí až do poslední chvíle. Chci jen, aby lidé přišli, podívali se na nás a užili si to. Proto to přece děláme. Těšíte se na turné po Británii?

Těším. Je fajn vyrazit za prací mimo Londýn. Člověk pozná nová úžasná místa a každé město má co nabídnout.

Je něco, co si s sebou na turné musíte nutně vzít?

Určitě boxerské rukavice. Tedy, já nejsem boxer. Nikdy jsem nedostal ránu do obličeje. Ale s boxerským tréninkem jsem začal v Americe, kde byla tělocvična hned na rohu ulice. Zkusil jsem si párkrát udeřit do pytle a naprosto jsem tomu propadl. Od té doby se snažím trénovat, jak jen to jde. Je to skvělé na fyzičku i na stres. Myslím, že každý si musí najít pohyb, který mu sedne. Pro mě je to box, takže rukavice jedou se mnou.

Jak s odstupem času vzpomínáte na roli Bradleyho Branninga v EastEnders?

Vzpomínám na to moc rád. Byly to skvělé čtyři roky mého života. Hodně mě to naučilo o tom, co jako herec dělat a čemu se naopak vyhnout. Některé dveře mi to otevřelo, jiné zase zavřelo. Tak už to u televizních mýdlových oper bývá – lidé na ně občas nahlížejí zkresleně, a podle mě neprávem. Někdy mají horší reputaci, než si zaslouží. Hrát v nich je přitom dřina; udržet tu postavu stále svěží je velká výzva.

I přes úspěch v EastEnders jste si dal pauzu a šel na dramatickou školu. Bylo to těžké rozhodování?

Nikdy předtím jsem ji nestudoval a chtěl jsem zjistit, jak mě to může profesně posunout, takže ne, těžké to nebylo. Moje ambice nikdy nebyly sbírat ceny nebo být poznáván na ulici. Když jsem začínal, byl jsem v tomhle ohledu naivní. Pro mě byla vždycky nejdůležitější samotná práce. Prostě miluju herectví.

Co vás na hraní tak uchvátilo?

Je to ten adrenalin v divadle, když hrajete naživo. Ten okamžitý kontakt s publikem. A když vidíte, že se lidé baví, je to absolutní magie. Začal jsem, když mi byly čtyři. Každou sobotu jsem chodil do dramatického kroužku a prostě mě to pohltilo. Nikdy jsem nechtěl dělat nic jiného.

RESERVUJTE SI VSTUPENKY NA THE CASE OF THE FRIGHTENED LADY