RECENZE: Self Raising, Pleasance Dome, Edinburgh Fringe ✭✭✭✭✭

Paul T Davies hodnotí hru Self Raising, kterou pro Pleasance Dome v rámci festivalu Edinburgh Fringe napsali Mike Kenny a Jenny Sealey.

Foto: Tiu Makkonen Self RaisingPleasance Dome10. srpna 20235 hvězdiček Rezervovat vstupenky Jenny Sealey, umělecká ředitelka souboru Graeae, v tomto vřelém, otevřeném a podmanivém představení vypráví svůj životní příběh a poodhaluje rodinná tajemství. Jak se dá od Graeae očekávat, inscenace je plně bezbariérová a přístupná. Svá tajemství Jenny sdílí bez hněvu či odsuzování; spíše reflektuje tlak, pod kterým žily předchozí generace, nucené skrývat pravdu z obavy před zdrcujícím společenským stigmatem. Foto: Tiu Makkonen Představení mělo být původně adaptací knihy Anny Fine Flour Babies (Moula a moula), a diváci tak dostávají k opatrování sáčky s moukou. Jak se dozvídáme, tyto sáčky představují Jenninu rodinu, kterou postupně poznáváme prostřednictvím rodinných fotografií a historek. Celé dílo je skvělou ukázkou síly katarze – toho, co se stane, když svůj příběh vyprávíte ve chvíli, kdy je to pro vás bezpečné. Foto: Tiu Makkonen Sdílení tohoto životního osudu působí jako výsada. Poté, co si jeho příběh vyslechnete, naplno vynikne Jennina vnitřní síla a hrdost. Hendikep? Pro tohle slovo musíme najít úplně jiný význam. Vřele doporučuji.