VOLBA KRITIKŮ 2016: Alexa Terry

Požádali jsme naše recenzenty, aby se ohlédli za rokem 2016 a nominovali ty nejzajímavější inscenace daného roku.

Alexa Terry odpověděla takto:

The Pianist of Willesden Lane

Často se mi stává, že odcházím z divadla s uslzenými tvářemi a oteklýma očima. Ale nebyla jsem připravená na příval pláče, který mě pohltil při sledování Mony Golabek ve hře „The Pianist of Willesden Lane“. Je to skutečný příběh o tom, jak byla Lisa Jura, matka Mony Golabek, poslána do Velké Británie v rámci Kindertransportu a stala se koncertní pianistkou. Ohromující, silné a mrazivě aktuální – je to bezpochyby jeden z nejlepších a nejdojemnějších divadelních zážitků, jaké jsem kdy zažila.

Lauren Samuels, Ashleigh Gray a Lizzy Connolly v muzikálu Vanities

Muzikál „Vanities“ se mi naprosto trefil do noty. Hlasitě jsem se smála, dojímala se a snažila se odkašlat, abych zahnala knedlík v krku (pokud si nedám pozor, brzy o mně začnou říkat, že jsem uplakaná!). Díky skvělé hudbě a úžasným harmoniím v podání hvězdného tria byly „Vanities“ jednoznačným vrcholem sezóny. (A mimochodem, stále si prozpěvuji „Cute Boys with Short Hair Cuts“.)

Billy Cullum a obsazení muzikálu Rent. Foto: Matt Crockett
Rent

Kultovní „Rent“ Jonathana Larsona je nadčasové a naprosto střízlivé dílo, v němž se před námi odkrývají zlomené duše. Hudba je naprosto strhující, zvláště v podání tohoto obsazení (přiznejme si, na „Rent“ bych chodila stále dokola už jen kvůli číslu „Today 4 U“ v podání Laytona Williamse). Celkový způsob, jakým nás dílo vybízí k tomu, abychom žili a milovali každý den, bez ohledu na to, co bylo nebo co by mohlo být, je nesmírně jímavý a mnohem důležitější, než si někdy připouštíme.

A jaké by byly vaše volby?