RECENZE: Folk, Frinton Summer Theatre ✭✭✭✭✭

Paul T Davies recenzuje inscenaci Folk, uváděnou v rámci letošní sezóny Letního divadla ve Frintonu (Frinton Summer Theatre 2023).

Folk Frinton Summer Theatre 25. července 2023 5 hvězdiček Webové stránky divadla Frinton Summer Theatre Nacházíme se v Letním divadle ve Frintonu u teprve druhé inscenace hry Nell Leyshonové od její premiéry v Hampsteadu. Je to nádherný, mistrně napsaný kus, kterému se zde dostalo mimořádného zpracování. Režisérka Emily Raymondová odvedla excelentní práci a dokázala z příběhu vytáhnout i ty nejjemnější nuance. Ústředním motivem je tradice lidového zpěvu – sestry Louie a Lucy, které nedávno osiřely, zpívají písně své matky. Do života Louie vstupuje profesionální hudebník Cecil Sharp, který si chce písně zaznamenat pro budoucí generace. Sharp však dílo bez vědomí Louie upraví a vydá pod svým jménem, čímž otevírá fascinující a vášnivou debatu o autorském vlastnictví a ústní, potažmo sluchové tradici lidové tvorby. Narativní oblouk sleduje proměnu Louie z truchlící, plaché dívky, která se při prvním zpěvu neodváží na Sharpa ani pohlédnout, v silnou ženu, jež dokáže najít svůj hlas, podívat se mu přímo do očí a říct mu, že jednal špatně. Hannah Traylenová je v roli Louie fenomenální; svým krásným hlasem si podmanila celý sál a její vášeň rozzářila jeviště. Gemma Suttonová v roli její sestry Lucy, rázné a praktické ženy, je neméně přesvědčivá a představuje realistický portrét tvrdého venkovského života. William Oxborrow exceluje jako Sharp – dokáže diváka přesvědčit, že jeho úmysly nebyly zlé, ale spíše naivně nadšené. Okamžik, kdy Louie srazí hřebínek jeho domýšlivosti, je čistá radost. Ben Castle-Gibb se dobře popral s o něco méně prokreslenou rolí Johna, nicméně jasně ztvárnil motiv vykořisťování sester – neustále si stěžuje, že nešijí rukavice dostatečně rychle, a využívá Lucy jako milenku pro své pohodlí, než bez ní emigruje do Kanady. V druhé polovině hry následuje vynikající scéna, v níž Louie provází Sharpa krajinou jedné z písní. Přimělo mě to k zamyšlení nad současnou debatou o umělé inteligenci. Technologie nikdy nenapíše nic tak krásného jako tuto hru; podobně jako Sharp bude AI vždy uvězněna v zajetých kolejích. Nádherná scéna Sorchy Corcoranové a osvětlení Pipa Thurlowa vytvářejí dokonalou atmosféru, přičemž hudební nastudování Pat Whymarkové umožňuje lidové tradici stát se hlavním hrdinou večera. Závěrečný duet sester sledovalo publikum se zatajeným dechem, aby jej vzápětí odměnilo bouřlivým potleskem vestoje. Je to absolutní skvost, který vám vřele doporučuji! Hraje se do soboty 29. července.