Na pozemku v srdci londýnské čtvrti Clerkenwell vystřídalo divadlo Sadler’s Wells v průběhu staletí mnoho podob. Vše začalo roku 1683 skromnou hudební síní „Musick House“. Díky věhlasu místního pramene, kterému se připisovaly zázračné léčivé účinky, se divadlo těšilo obrovskému zájmu diváků ze všech společenských vrstev, než v 18. století začal jeho úpadek. V roce 1765 byla otevřena nová budova, která se stala domovem pestré škály inscenací – od vlasteneckých her a námořních dramat, využívajících unikátní vodní scénu, až po adaptace literárních děl. Historie této etapy skončila v roce 1875, kdy se z prostopášného sálu stalo kluziště pro kolečkové brusle, a v roce 1878 byl objekt definitivně uzavřen. Brány divadla se znovu otevřely v roce 1879. Scéna hostila hvězdy tehdejších music-hallů, aby se roku 1896 proměnila v kino. Po dalším uzavření v roce 1915 se divadlo k životu probralo až 6. ledna 1931. Tuto novou kapitolu 20. století zahájil Večer tříkrálový v hlavních rolích s legendárními herci Ralphem Richardsonem a Johnem Gielgudem. Právě zde také díky stabilnímu zázemí pro zkoušky vznikla baletní škola. Během druhé světové války bylo divadlo zavřené a svůj provoz obnovilo v roce 1945. Poté, co operní soubor přesídlil do London Coliseum, se Sadler’s Wells stalo centrem pro mladé talenty a současný tanec. Tato éra pokračovala po zbytek století a mezi nejúspěšnější tituly se zařadil revoluční Labutí jezero (1995) v choreografii Matthewa Bournea. Současná podoba divadla byla představena 11. října 1998. Dodnes zůstává jedním z nejvýznamnějších světových center tance, které hostí přední taneční soubory z celého světa.