RECENZE: Doctor Who Time Fracture, UNIT HQ, Londýn ✭✭✭

Paul T Davies hodnotí Doctor Who - Time Fracture, nejnovější pohlcující divadelní zážitek, který dorazil do Londýna.

Doctor Who: Time Fracture

Základna UNIT, Londýn

16. června 2021

3 hvězdičky

Rezervovat vstupenky

Nedovedu si představit, že by na toto představení šel někdo, kdo není fanouškem Doctora Who, nebo že by tuto recenzi četl někdo nezaujatý! Seriál miluji, a i když nejsem úplně „skalní Whovian“, považuji se za velkého příznivce. Společnosti Immersive Everywhere i celému souboru patří gratulace za vytvoření skutečně pohlcujícího zážitku z celého „Whoniversa“. Rebecca Brower navrhla brilantní scénografii, která vás vhodí do alternativních světů. Vše začíná na základně UNIT, kde byla ve 40. letech objevena časová anomálie – Time Fracture – a ta nyní praská a ohrožuje samotnou existenci času. Problémem scénáře Daniela Dingsdalea však je, že podobně jako u nedávných televizních řad jde o dvouhodinový „speciál“, v němž se o slovo marně hlásí jeden svižný 45minutový příběh.

Můj hlavní problém spočíval v akustice a zvuku. Je to VELMI hlasitá show, kde různé postavy křičí na různé části publika současně. Trvá dobrou půlhodinu, než diváci skutečně překročí časovou trhlinu a průvodci je provedou jednotlivými světy. Je to až otravně hlučné, a jelikož měřím dva metry a jsem minimálně o hlavu vyšší než většina herců, nehrozí, že bych prozradil nějaké spoilery – prostě jsem skoro nic neslyšel. Jsem si jistý, že nám bylo řečeno, abychom hledali „nacistický teploměr“, ale to přece nemůže být pravda? Každopádně jsem ho nenašel. V jiném bodě po mně průvodkyně chtěla, abych se proplazil krbem. Promiňte, drahá, ale nejsem Hobit. Celá show je útokem na smysly a trocha zklidnění by jí jen prospěla.

Představení má však i mnoho pozitiv, v neposlední řadě skvělý ansámbl společníků a průvodců, kteří kypí energií a jsou naprosto oddaní příběhu, jejž vyprávějí. Bylo vzrušující stanout tváří v tvář Davrosovi (vynikající Angus Brown) a Plačící andělé jsou skutečně děsiví (ne, nekřičel jsem já, to vy!). Objeví se i Dalekové a Kyberlidé, ale jsou to jen prchavé okamžiky a show by jich potřebovala mnohem víc. Když konečně dorazíme na Gallifrey (po velmi dlouhé přestávce v mezigalaktickém baru), Páni času samozřejmě musí vést nekonečnou bouřlivou debatu v místnosti bez klimatizace, místo aby prostě zmáčkli tlačítko a show ukončili. Místy má představení důstojné, ale až příliš rozvláčné tempo Prvního Doktora, přestože by potřebovalo spíše živelnou energii Jedenáctky.

I přes tyto výtky si fanoušci přijdou na své a čeká je spousta „easter eggů“ (byl jsem na sebe hrdý, že jsem postřehl rybí prsty s vanilkovým pudinkem). Objeví se všechny doktorovy regenerace a rodiny se budou bavit, i když na ty nejmenší diváky mohou být Plačící andělé už trochu moc silná káva. Vzhledem k tomu, co se děje ve světě, je radost na tento vesmír zapomenout a ponořit se do jiných – je to triumf času a prostoru.

Všechny fotografie: Mark Senior