PŘIPRAVUJEME: Fight Like A Girl, Mountview Academy Of Theatre Arts

Julian Eaves se zaměřil na Fight Like A Girl, nový muzikál autorů Nicka Stimsona a Jamese Athertona, který uvedlo British Youth Music Theatre v Mountview Academy Of Theatre Arts.

Fight Like A Girl, Divadlo Camerona Mackintoshe, Mountview Academy of Theatre Arts, 31. srpna 2019. V rámci letošního programu British Youth Music Theatre (dříve YMT) bylo představeno nové dílo jako vůbec první produkce ve zbrusu novém sále v nově vybudovaném kampusu této dlouholeté divadelní akademie. Byla to skvělá volba. Práce na kusu začaly před třemi lety a jeho téma – strasti a strasti dospívání zasazené do kontextu drsného života ve vnitřním městě se zaměřením na box – skvěle zapadlo do prostředí Peckhamu. Tato čtvrť je sice v procesu obnovy a gentrifikace pár let za Brixtonem, ale zjevně směřuje stejnou cestou. BYMT má dlouhou tradici v podpoře původní muzikálové tvorby. Spolu se svými kolegy z National Youth Music Theatre se skutečně mohou pyšnit tím nejlepším renomé v oboru. Pro tuto premiéru se výkonný producent Jon Bromwich obrátil na osvědčené spolupracovníky Nicka Stimsona (libreto, texty a režie) a Jamese Athertona (hudba a hudební nastudování), aby oživili a v podstatě zcela přepsali tento příběh o mladých lidech, kteří mají (jak kdysi popsal bývalý německý kancléř skupinu Baader-Meinhofová) „příliš mnoho hyperaktivity a příliš málo pochopení“. Nyní před námi stojí příběh dvojčat rozdělených při narození, obou outsiderů v konfliktu s vrstevníky i s okolní společností, nechápavými dospělými a světem ovládaným neúprosným tlakem okolí, šikanou a násilím. Je to věru chmurný příběh. Odlehčení je tu poskrovnu. Ponurý tón dominoval i v jednoduché, strohé a hluboce temné scénografii Talii Sanz (kupodivu příhodně ladící s novou budovou, jejíž vstupní atrium, navržené studiem Carl Turner Architects, skutečně připomíná interiér vězeňského bloku; samotný variabilní divadelní sál byl však uspořádán v mnohem lidštější podobě kukátkového divadla se dvěma patry tribun nad elevovaným přízemím). Joe Thomas zvládl osvětlení na jedničku, vytvořil několik zapamatovatelných a náležitě epických efektů a zároveň dokázal zdůraznit komorní, intimní rovinu příběhu v jádru díla. Zvukový design Aidena Connora byl vynikající, zajistil velmi kvalitní ozvučení elektronické partitury (zřejmě reprodukované), která byla v dobré rovnováze s mladými hlasy obsazení. A samotná hudba je, nutno říci, úchvatná. Je plná zajímavých motivů, graduje v mohutných, často se opakujících zvukových plochách a vytváří monumentální krajinu plnou energických sborů a – v čemž Atherton vyniká – vzletné melodické touhy i okamžiků srdceryvně křehké něhy. Pro tři desítky mladých lidí v obsazení musí být radost v něčem takovém účinkovat. Texty balad jsou napsány velmi obratně, ale u vyprávění a ansámblů se až příliš nadužívalo prosté opakování, které šlo daleko za hranici potřeby diváka slyšet věci vícekrát. Inscenace byla velmi přímá a srozumitelná, o záměrech postav nebylo pochyb. Teenageři mají navíc vrozený dar brát se velmi vážně a toto dílo na tento rys jejich povahy sází. Práce je navíc určena pro velmi krátkou sérii představení a během dvoutýdenní přípravy zbývá málo času na zkoumání jemných detailů a nuancí. Obtížnější jsou však přechody mezi mnoha drobnými dějovými liniemi, které se proplétají Athertonovým zvukovým světem. Hal Prince kdysi řekl, že muzikálové divadlo je právě o těchto pasážích, kde se přesouváme odsud tam, od mluveného slova ke zpěvu, od pohybu k tanci a zpět. Tyto momenty je vždy těžké vyladit, a když jich je vícero, je obzvláště ošemetné udržet všechny nitky pevně v rukou. To platí možná dvojnásob, když je dramatik zároveň režisérem: možná by pohled „zvenčí“ na tuto stránku věci dodal dílu ucelenější a logičtější tvar. Ať tak či onak, jde o hodnotný a v závěru emocionálně uspokojivý divadelní kus, který si zjevně užívali jak účinkující, tak diváci. Takže dobrá práce. V souladu s pravidly pro rozpracovaná díla a neprofesionální produkce se těmto představením neudělují žádné hvězdičky.

WEBOVÉ STRÁNKY BRITISH YOUTH MUSIC THEATRE