Muzikál Pomáda v londýnském Dominion Theatre – Přehled recenzí

Muzikál Pomáda byl tento týden slavnostně uveden v londýnském Dominion Theatre. Prolistovali jsme recenze, abychom zjistili, zda je Pomáda stále tím pravým hitem!

Obsazení Pomády MIMOŘÁDNÁ ZPRÁVA: Pomáda se do Dominion Theatre vrátí i v roce 2023. Podrobnosti naleznete zde.

Inscenace Nikolaie Forstera je brilantní podívanou, která v nápaditých choreografiích Arlene Phillips přímo srší energií. Taneční čísla postavená na přesných formacích a rytmických motivech 50. let zaplňují celé jeviště. Herecký soubor interpretuje titulní filmovou píseň jako manifest plný rebelie a nespokojenosti. Tato verze totiž čerpá z drsnějšího původního scénáře a partitury Jima Jacobse a Warrena Caseyho z roku 1971. Některé z těchto písní jsou sice méně výrazné, ale Dannyho sólo „How Big I’m Gonna Be“ nabízí záblesk sebereflexe pod maskou drsného frajera. Píseň „Mooning“, sladké vyznání lásky dvou vedlejších postav, pak dává vyniknout úžasnému falzetu Noaha Harrisona.

Lyndsey Winship The Guardian ✭✭✭

Olivia Moore jako Sandy a Dan Partridge jako Danny

Nejvétším lákadlem představení je výkon Olivie Moore v roli Sandy. Působí mnohem rozhodněji než její filmová jmenovkyně Newton-John. Sandy v podání Mooreové je sice „slušná dívka“, ale má pevné morální zásady a dává jasně najevo nesouhlas s laciným chováním svých nových spolužáků. Když se pak v závěru objeví v kůži, působí to docela jinak: v očích jí hraje ironický záblesk a jejím cílem je ukázat Dannymu, že změna je možná. Jde mu příkladem, nesnaží se ho jen lacino oslnit (pestože se jí to samozřejmě daří).

Andrzej Lukowski Time Out ✭✭✭

Slovo, které mě napadá, je „ponuré“. Tato verze milovaného středoškolského muzikálu z 50. let má sice vysoce profesionální háv, ale pod ním se skrývá inscenace bez barev, šarmu a s prázdnou energií. Milostný příběh sígra Dannyho a vzorné Sandy je nevýrazný a utápí se v záplavě klišé pro náctileté. Známé hity sice obstojí, ale jen pár velkých čísel – jako „Greased Lightning“, „Hopelessly Devoted to You“ a „Hand Jive“ – má skutečný vokální drajv a choreografický švih.

Nick Curtis Evening Standard ✭✭

Peter Andre jako Vince Fontaine Zásadní problém této produkce tkví v tom, že se nemůže rozhodnout mezi syrovým realismem a nablýskaným únikem z reality. Naznačuje to první – jako jsou pouliční bitky, potíže s policií nebo kritičtější pohled na predátorské chování mužů – ale nikdy u toho plně nesetrvá. Vzhledem k nadšení, s jakým fanoušci přijali závěrečný megamix, však tuším, že je to právě ta vlídnější tvář Pomády, kvůli které se diváci budou stále ptát „Tell me more, tell me more“. Marianka Swain London Theatre ✭✭✭ REZERVOVAT VSTUPENKY NA POMÁDU Přihlaste se k odběru novinek Pomáda – Fotografie z představení