RECENZE: The HIV Monologues, Ace Hotel Shoreditch ✭✭✭✭✭

The HIV Monologues

Miranda @ Ace Hotel, Shoreditch

6. února 2017

5 hvězdiček

REZERVUJTE NYNÍ

Někdy v divadle stačí jediné: nechat si vyprávět dobrý příběh. Bez příkras, bez speciálních efektů, bez zbytečného rozptylování – zkrátka jen silný příběh v podání zapáleného obsazení. Hra The HIV Monologues je jako hřejivé objetí; zpracovává téma, které je stále vnímáno jako ošemetné, a dokáže diváky naprosto očarovat i v tom nejméně pravděpodobném prostředí.

Vynikající a řemeslně skvěle zvládnutý text Patricka Cashe není zdaleka tak těžkopádný nebo moralizující, jak by se z názvu mohlo zdát. Úvodní scéna, v níž herec Alex vyráží na rande přes Tinder s Nickem, je neuvěřitelně vtipná a bez obalu odhaluje všechny Alexovy nedostatky. Když Nick prozradí, že je HIV pozitivní, Alex se pokusí utéct oknem na toaletě, přestože oba cítí, že by to mohl být „ten pravý“. Druhý den jde Alex na konkurz k Barneymu, který uvádí hru o své ztracené lásce Ericovi. Aby Alex roli získal, zneužije Nickův zdravotní stav a vydává ho za svou vlastní tragédii. Skrze toto setkání monology propojují čtyři postavy: jeden srdeční tep bije před třiceti lety, kdy Eric umírá na AIDS, a druhý bije v současnosti, kdy odhaluje složitost života s HIV a stále přetrvávající fobie s ním spojené.

Herecký soubor je naprosto fantastický a téměř se zdráháte někoho vyzdvihnout nad ostatní. Denholm Spurr jako Alex je rozkošný, neohrabaný, egocentrický a přitom okouzlující; jemně poukazuje na nedostatečnou sexuální výchovu, povědomí o viru i na úskalí začátků nového vztahu. Charly Flyte hraje ráznou irskou sestru Irene před třiceti lety; její postava je zděšená stigmatem obklopujícím tuto nemoc, nebojí se postavit lékařským institucím i médiím a obětavě pečuje o Erica i Barneyho. Kane Surrey je v roli Nicka srozumitelný a přesvědčivý v momentech strachu i hrdosti jako muž, který našel partnera, jenž by ho mohl vyvést ze smutku. Punc silné autenticity dodává hře obsazení Jonathana Blakea (který byl inspirací pro postavu Dominica Westa ve filmu Pride) v roli Barneyho. Svým vřelým a dojemným vyprávěním o více než třiceti letech přežívání si diváky okamžitě podmaní.

Ačkoliv jde o monology, postavy na sebe krásně navazují. Cash postavy nesoudí a nechává vyniknout jejich lidskost. Odkazy na „Dr. Erose“, růžové orchideje a mojita vykreslují krásné a decentní pozadí celého díla; Patrick Cash je rozhodně dramatik, kterého se vyplatí sledovat. Vzhledem k blížícímu se uvedení velkolepých Angels in America v National Theatre působí toto komorní drama jako ideální předehra. HIV pozitivní postavy zde stojí v centru dění v inscenaci, která je vtipná i dojemná zároveň a zasloužila by si hostování na festivalech po celém světě.

Uváděno do 19. února 2017

REZERVOVAT VSTUPENKY NA THE HIV MONOLOGUES