RETRO ČTVRTEK: Lisa Mathieson

Tento týden v našem seriálu Throwback Thursday vyzpovídáme Lisu Mathieson, která nedávno zazářila v novém filmovém muzikálu z produkce Amazon Prime Video s názvem A Tale to Tell – a musíme říct, že je to skutečně srdeční záležitost!

Lisa Mathieson Jaké bylo tvé úplně první představení, ve kterém jsi jako dítě hrála, a co tě vlastně přivedlo do světa divadla?

Se svou taneční školou jsem absolvovala spoustu vystoupení, ale mou první velkou věcí byla pantomima v Glasgow. Vlastně jsem na jednu zašla, když mi bylo dvanáct, a představitelka Popelky mě naprosto nadchla. Přišla jsem domů a řekla rodičům, že chci být jako ona! Na zadní straně programu byl inzerát, že jedna velká divadelní škola v Glasgow pořádá konkurz, tak jsem tam šla, vzali mě a zbytek už znáte!

Máme velkou radost z tebe i z celého týmu nového filmového muzikálu „A Tale to Tell“, který je teď k vidění na Amazon Prime. Jaké to bylo, dávat dohromady show během pandemie? S jakými překážkami jste se potýkali a jak jste je překonali?

Moc děkuji! Když se divadelní svět začal uzavírat, řešili jsme, co podniknout, abychom se z toho nezbláznili. Jak čas plynul a začala se rušit vánoční panto představení, vzali jsme to velmi rychle vážně! Během tří dnů dal Glen Murphy (scénář, režie, produkce) dohromady celý ansámbl i tvůrčí tým a jelo se na plný plyn! Ve filmu si všimnete, že je tam hodně venkovních záběrů s jedním hercem. Samozřejmě jsme museli dodržovat tehdejší covidová pravidla (která se neustále měnila!). Jediný moment, kdy jsme se sešli všichni, bylo závěrečné číslo. Měli jsme jednu zkoušku s rozestupy, všechny vokály se natáčely odděleně a máme tam dokonce i scénu přes Zoom! Tančit a zpívat v rouškách není žádný med! Natáčení jsme museli nesčetněkrát přeplánovat.

Lisa Mathieson Proč je pro tebe divadlo tak důležité?

Divadlo prostě miluju! Ráda se na něj dívám a miluju být jeho součástí. Myslím, že je důležité pro každého, protože nabízí únik z každodenní reality. Není nic lepšího než jít na večeři, pak na představení a nechat se na pár hodin přenést do jiného světa. Mám obrovský respekt ke všem, kdo v divadle pracují. Ke VŠEM! Nejen k hercům. Je tam celý tým lidí, které divák nevidí. Všichni pracují nesmírně tvrdě a hodně toho obětují, aby tam mohli být.

Jak vypadá tvůj proces, když se vžíváš do role pro novou show?

Vždycky se hlasově i fyzicky rozehřeji. Snažím se ke každému představení přistupovat jako k premiéře, aby působilo svěže. Často dělám understudy nebo swinga, takže když jdu na scénu v jiné roli, ujistím se, že mám v hlavě projetou celou trasu na jevišti i v zákulisí, abych se cítila stoprocentně připravená.

Nedávno jsi se také objevila v muzikálu The Grinch pro stanici NBC po boku Matthewa Morrisona! Pověz nám o této zkušenosti a jak ses k tomuto skvělému projektu dostala.

Bylo to neuvěřitelné! Rok 2020 vypadal dost ponuře a Grinch se objevil zčistajasna. S celým tvůrčím týmem jsem už někdy v kariéře spolupracovala a měla jsem velké štěstí, že mě oslovili. Choreografii dělala úžasná Lizzi Gee a ta mě doporučila. Stuart Burt mě zase obsadil už do Dirty Rotten Scoundrels, takže mě v tom společně nenechali. Jsou to moji hrdinové! Tři týdny jsme zkoušeli v rouškách a s rozestupy, a pak nás zavřeli do bezpečné „covidové bubliny“ v hotelech, abychom mohli pořádně zkoušet a natáčet. Celá ta zkušenost byla fantastická. Měla jsem tu čest pracovat s těmi nejmilejšími, nejtalentovanějšími a nejpracovitějšími lidmi v oboru. Všechny kostýmy byly šité přímo na nás, měli jsme nosy jako „Whovíci“ a byli jsme prostě vděční, že v tom roce můžeme dělat, co nás baví. Navíc jsme si všichni odbyli debut v americké televizi. Šílenost!

Jaké jsou pro tebe hlavní rozdíly mezi prací v divadle a před kamerou? Máš nějakou preferenci? Myslím, že vždycky budu preferovat divadlo. Nic nepřekoná ten adrenalin, když vyjdete na scénu, dáte do toho všechno a vidíte, že to publikum miluje. Před kamerou máte víc pokusů, což je fajn, protože se můžete dopracovat k dokonalému záběru. Obojí je skvělé a cítím se jako šťastlivec, že jsem mohla okusit oba světy.

Lisa Mathieson Podělíš se s námi o svou nejlepší nebo nejvtipnější historku z jeviště?

V muzikálu Spamalot jsem se nesla po jevišti a podpatek se mi zasekl do sukně. Chvíli jsem poskakovala, ale ten podpatek prostě nechtěl ven! Nakonec jsem musela padnout na zem a z pódia se doslova odkutálet. Byla jsem rudá až za ušima, ale všichni ostatní se královsky bavili!

Které tři věci u tebe v šatně vždycky najdeme? Třeba talismany, věci, co ti pomáhají, nebo třeba modré lentilky?

Nebulizátor! Udržuje hlasivky hydratované. Fotky přátel a rodiny – rodinu mám ve Skotsku, takže se mi po nich hrozně stýská. A sedací vak! Mezi představeními si moc ráda zdřímnu.

Kdyby tvůj život byl muzikál, jak by se jmenoval a proč?

Na plný pecky s citem! (Full Out With Feeling the Musical) smích.

Do všeho, co dělám, dávám maximum. Nehodím se marod, dokud neumírám, nikdy představení neodklouzám na půl plynu, svým způsobem miluju ten pocit vyčerpání a svou práci zbožňuju!

Žiju svůj život NAPLNO!

Co bys poradila čerstvým absolventům hereckých škol?

Zůstaňte silní! Je hrozně těžké vyjít ze školy se snem o velkých rolích a pak zjistit, že vás z castingů vyhazují. To se stává každému! Musíte být dost silní na to, abyste se oklepali a zkusili to znovu. Znám lidi, co byli roky bez jediné role, a pak to najednou přišlo. Někdy to prostě chce čas. A jakmile už práci získáte, makejte naplno, buďte profesionální a užívejte si každou vteřinu!