RECENZE: Meet Me At Dawn, Arcola Theatre Londýn ✭✭✭

Mark Ludmon hodnotí hru Zinnie Harris Meet Me At Dawn v Arcola Theatre v Londýně

Jessica Hardwick a Marianne Oldham v inscenaci Meet Me At Dawn. Meet Me At Dawn

Arcola Theatre, Londýn

Tři hvězdičky

Rezervovat vstupenky

Mýtus o Orfeovi a Eurydice odedávna fascinuje spisovatele. Je něco velmi hlubokého na truchlícím muži, který se zoufale snaží najít cestu do posmrtného života, aby přivedl svou mrtvou ženu zpět. Tento příběh byl (volnou) inspirací pro hru Tennesseeho Williamse Orfeus sestupuje, která se letos hrála v Theatr Clwyd v Moldu a v londýnském Menier Chocolate Factory, a tvoří srdce oceňovaného muzikálu Hadestown. Zinnie Harris čerpala ze svého zájmu o tento příběh ve své dojemné aktovce Meet Me At Dawn, která po premiéře v edinburghském Traverse Theatre v roce 2017 nyní dorazila do Londýna v nové produkci režiséra Murata Daltabana.

Marianne Oldham

Dvě ženy, Helen a Robyn, se ocitnou na opuštěném písčitém břehu po nehodě na lodi. Hledají cestu z ostrova, ale jak už to u ostrovů bývá, nic není takové, jak se zdá. Brzy vyjde najevo, že jedna z nich je mrtvá a druhá, zlomená žalem jako Orfeus, našla způsob, jak strávit se svou partnerkou poslední den. Hra zkoumá nejen ztrátu a zármutek, ale zamýšlí se i nad tím, co bychom dělali, kdybychom dostali šanci znovu se shledat s milovanou osobou nebo příbuzným, který náhle zemřel. Bylo by to požehnání, nebo noční můra?

Jessica Hardwick

Krásně napsaná hra se silnými hereckými výkony Marianne Oldham a Jessicy Hardwick, Meet Me At Dawn dojemně odhaluje pouta, která tvoří základ vztahu této dvojice. Přestože je svádí dohromady, plně nevykresluje nesnesitelnou bolest z jejich odloučení. Přináší však vhledy do prožívání zármutku způsobem, který v den, kdy jsem představení viděl, zanechal minimálně jednoho diváka se zlomeným srdcem. Inscenace je vizuálně úchvatná, s proměnlivým barevným pozadím navrženým Daltabanem a světelným designérem Cemem Yılmazerem, což doplňuje teskná krása hudební kulisy Oğuze Kaplangıho. Během šedesáti minut sledujeme nesentimentální a inteligentní rozbor ztráty, který díky sugestivnímu vyvolání mýtického světa nakonec nahlíží na agonii zármutku s určitým odstupem.

Hraje se do 9. listopadu 2019

Fotografie: Lidia Crisafulli