RECENZE: Wireless Operator, Pleasance Courtyard, Edinburgh Fringe ✭✭✭✭

Mark Ludmon recenzuje novou hru Wireless Operator s Thomasem Dennisem v hlavní roli v Pleasance Courtyard na festivalu Edinburgh Fringe

Wireless Operator, Pleasance Courtyard, Edinburgh Fringe

Čtyři hvězdičky

Vstupenky zde

Hrůzu a drama bombardovací mise během druhé světové války oživuje nová hra Boba Baldwina a Maxe Kinningse s názvem Wireless Operator. Řev motorů, hvízdání větru v klesajícím a stoupajícím letadle a výbuchy bomb i palby nás vtahují do děsu mise, která se zdá být předurčena k tragédii. Představení se zaměřuje na radistu na palubě bombardéru Lancaster a vykresluje celou posádku při jejich 35. náletu – což je mnohem více operací, než kolik většina letců přežila.

Nejde však jen o poutavý válečný thriller. Hra zkoumá, jak byli tito muži vytrženi ze svých běžných životů a proměněni v zabijáky – což mnohé z nich pronásledovalo po zbytek života. Radistou je mladý tesař John z londýnského East Endu, který je zasnoubený a očekává narození potomka. Zatímco letadlo míří ze základny v Lincolnshire nad Německo, John vzpomíná na svůj bezstarostný život doma, na dětství a přátele. Nyní ho trápí svědomí, že se podílí na smrti lidí, jako je on sám a jeho rodina. V silném sólovém výkonu ho s podmanivou vřelostí hraje Thomas Dennis, který zápasí se strachem a vyčerpáním, zatímco se snaží před svými kolegy působit silně a nezdolně.

Hra vychází ze vzpomínek Baldwinova otce Joea, který sloužil u Bombardovacího letectva (Bomber Command) jako radista a svou první misi absolvoval v pouhých jednadvaceti letech. Cílem je ukázat prožitky, které stojí za posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), o níž je dnes známo, že postihuje mnoho vojáků. Během druhé světové války se však tento stav přehlížel a nechápal; muži byli odepisováni jako ti, kterým „chybí morální integrita“, což je nutilo skrývat strach za vtipy a pošťuchování. Na rozdíl od generálů a politiků v bezpečí válečných štábů, posádka ve hře Wireless Operator chápe noční můru, kterou každý z nich prochází, a vzájemně se podporují tak dalece, jak jim to jejich maskulinita dovoluje.

Hra zachycuce hluboká přátelská pouta mezi letci – slyšíme předem nahrané hlasy, jako by zněly v Johnových sluchátkách – a odhaluje jejich sny a obavy. To vše tvoří součást imerzivního a výbušného zvukového doprovodu zvukaře a skladatele Phila Maguira, spolu s osvětlením a projekcemi Simeona Millera a scénou a videem Kita Linea. Pod Baldwinovou režií spočívá síla inscenace v její syrové, emocionální působivosti, která dává nahlédnout do drásavých výzev, jimž letci opakovaně čelili, když život a smrt visely na vlásku.

Uvádí se do 26. srpna 2019