Now This Is Not The End

RECENZE: Now This Is Not The End, divadlo Arcola Theatre ✭✭✭ – British Theatre

Tato hra se zamýšlí nad tématem paměti, pocitu domova a mezigeneračních dopadů holocaustu a židovské diaspory. Jde o téma v literatuře i dramatice velmi frekventované, a tak každý, kdo se k němu vrací, musí hledat nový, neotřelý úhel pohledu – podobně jako se to povedlo například Edmundu de Waalovi v knize Zaječí oči s jantarovýma očima, kde rodinnou historii a osudy jejích členů vyprávěl skrze putování sbírky japonských figurek necuke. Jisté náznaky takového přístupu, postaveného na různých interpretacích těžko přeložitelného německého výrazu Heimat neboli „domov“, se objevují i zde, bohužel se je však nedaří udržet v rámci celého díla. Ačkoliv se mezi šesti postavami rozvíjí řada zajímavých vazeb, žádná z nich se doopravdy nezažehne ani nedojde k rozuzlení, takže divák na konci zůstává s pocitem nedořečenosti. Na otevřených koncích samo o sobě není nic špatného, zde nám však autor i přes maximální nasazení hereckého souboru předkládá příliš málo podnětů k tomu, aby nás postavy a jejich motivace skutečně zajímaly. Vaše nejlepší zprávy z britského divadelního světa již od roku 1999.

Tim Hochstrasser

Zprávy a recenze