Nejčtenější recenze roku 2021 – žebříček Top 10

Zatímco se loučíme s rokem 2021, podívali jsme se na nejčtenější recenze na BritishTheatre.com za posledních dvanáct měsíců. Toto je deset nejúspěšnějších titulů. Viděli jste některé z těchto skvělých představení?

Killian Donnelly a Lucy St Louis ve Fantomovi opery. Foto: Johan Persson

Zde je Top 10 recenzí roku 2021.

The Phantom of the Opera (Fantom opery)

Her Majesty's Theatre

Fantom opery se vrátil do Her Majesty’s Theatre. Poté, co Douglas Mayo zpovzdálí sledoval, jak se dva producenti dohadují o budoucnosti uznávané produkce Hala Prince, zatoužil znovu navštívit Fantomovo doupě v londýnském Her Majesty’s Theatre, aby zjistil, co se stalo s oním „brilantním originálem“. Přečtěte si recenzi

Gina Beck (Nellie) & Julian Ovenden (Emile) v produkci South Pacific v CFT. Foto: Johan Persson South Pacific 

Chichester Festival Theatre (online)

Libby Purves k tomu uvedla: „Téměř nejúžasnější na produkci Daniela Evanse je fakt, že se vůbec koná. Navzdory distančnímu třpytu modrých papírových masek Chichester potvrzuje, že velké hudební divadlo je zpět s téměř šíleným vzdorem: obsazení čítající 32 lidí, šestnáctičlenný orchestr, zpěváci, kteří museli zkoušet v obličejových štítech, a divoká ansámblová choreografie Ann Yee, která se zpočátku nacvičovala v maskách. Jásot a potlesk začaly už se zhasnutím světel a nakonec jsme všichni stáli na nohou.“ Přečtěte si recenzi.

David Tennant a Michael Sheen ve 2. sérii Staged. Staged 2 (online)

BBC iPlayer

Paul T Davies napsal: „Teď už to začíná být hodně 'meta'. Hit prvního lockdownu, ve kterém dva milovaní herci, Michael Sheen a David Tennant, hrají verze sebe sama a snaží se udržet svou kreativitu při životě, se vrací právě v den, kdy je vyhlášen třetí lockdown. Sheen dokonce během debaty o budoucích projektech říká: ‚doufejme, že nepůjdeme do dalšího lockdownu‘.“ Přečtěte si recenzi.

Muzikál Six. Foto: Pamela Raith SIX

Vaudeville Theatre

Paul T Davies poznamenal: „Když přijdete na večírek pozdě, vždycky hrozí, že to nejlepší už máte za sebou. Moje šance recenzovat Six konečně přišla, když se muzikál usadil ve svém ‚trvalém domově‘, v divadle Vaudeville. Slyšel jsem ty klepy, vnímal ten rozruch a atmosféru party. Ale netrpí to až přílišným očekáváním, není to přifouknuté fanatickými obdivovateli, kteří plní divadlo? Ne, není. Je to strhující podívaná, která boří sály i mýty o historii, je to hlasité, hrdé a má to v sobě víc šmrncu než celé sezóny jakékoli Drag Race. Od prvního taktu je tahle show brilantní a troufalá, přičemž nám o šesti manželkách Jindřicha VIII. řekne víc, než jsme se kdy naučili ve škole.“ Přečtěte si recenzi

The Picture Of Dorian Gray (Obraz Doriana Graye)

Barn Theatre (online)

Oscar Wilde, pravděpodobně jeden z původních ‚influencerů‘, by byl nepochybně nadšen, že nás jeho skandální morální příběh Obraz Doriana Graye i nadále fascinuje. Do doby covidu byl tento kus vtažen (možná spíše v tweetován a vstreamován) kreativním týmem, který stojí za kritiky uznávaným What a Carve Up!, tedy scénáristou Henrym Filloux-Bennettem a režisérkou Tamarou Harvey. Přečtěte si recenzi.

Michael Sheen v Under Milk Wood. Foto: Johan Persson Under Milk Wood (Pod mléčným lesem)

National Theatre

„Začít na začátku...“ Jenže tato produkce nezačíná na začátku klasické hry Dylana Thomase. Den začíná v domově s pečovatelskou službou, kde pan Jenkins zmeškal snídani a je zmatený. Tento doplňující materiál od Sian Owen je krásně naturalistický a obsahuje chytré náznaky nadcházejícího textu. Je to trochu šok, když na scénu dorazí syn pana Jenkinse (Michael Sheen), který trvá na tom, že uvidí svého otce, přičemž tato naléhavost má velmi malé vysvětlení. Rozcuchaný a s rychle odhaleným problémem s alkoholem, je duchem Dylana Thomase, který možná říká sbohem, které v reálném životě nikdy nestihl. Přečtěte si recenzi

The Phantom Of The Opera 25th Anniversary

Royal Albert Hall (online)

Douglas Mayo recenzoval výroční produkci Fantoma opery k 25. výročí od Andrewa Lloyda Webbera v Royal Albert Hall, která se v roce 2011 streamovala na YouTube v rámci projektu The Shows Must Go On. Recenze původně zveřejněná v roce 2020 se v roce 2021 s vervou vrátila do seznamu Top 10. Přečtěte si recenzi.

Alexandra Silber a Molly Osborne v představení Indecent. Foto: Johan Persson Indecent

Menier Chocolate Factory

Je tu život, historie, divadelní vášeň, velká stěhování i lyrická romance v dešti. Je tu vztek, humor, láska i zoufalství, vtipy, energie a políček maloměšťáctví a předsudkům. A také mnoho vzkazů z 20. století století jednadvacátému. Místo aby se umělecký ředitel Menieru David Babani vrátil opatrně s nějakou sázkou na jistotu, zvolil – zhluboka se nadechněte – novou americko-židovskou hru z Broadwaye o skandálu z roku 1923, který se týkal lesbické hry v jidiš z roku 1907, a jejích následcích ve 40. letech v odsouzeném podkroví v lodžském ghettu. Mohlo to být těžké sousto, ačkoliv dramatička Paula Vogel získala v roce 1998 Pulitzerovu cenu a s režisérkou a spolupracovnicí Rebeccou Taichman vyhrála cenu Tony těsně před pandemií. Přečtěte si recenzi.

Eddie Redmayne (Konferenciér) a Jessie Buckley (Sally Bowles). Foto: Marc Brenner Cabaret (Kabaret)

Kit Kat Club (Playhouse Theatre)

Douglas Mayo se vydal na nejžádanější londýnské představení současnosti. Rebecca Frecknall a její neuvěřitelný tvůrčí tým i obsazení v Kit Kat Clubu proměnili to, co mohlo být solidním oživením klasiky od Kandera a Ebba, v něco naprosto senzačního. Přečtěte si recenzi.

Doctor Who - Time Fracture

Unit HQ

Nedokážu si představit, že by na tohle představení šel někdo, kdo není fanouškem Doctora Who, nebo že by tuhle recenzi četl někdo jiný! Seriál miluji, a i když nejsem úplně ortodoxní Whovian, řadím se k nadšencům. Společnosti Immersive Everywhere i celému souboru patří gratulace za vytvoření skutečně pohlcujícího zážitku z ‚Whoniversa‘ v brilantním designu Rebeccy Brower. Ten vás vhodí do alternativních světů počínaje Unit HQ, kde byla ve 40. letech objevena anomálie, časová trhlina (Time Fracture), která se nyní hroutí a ohrožuje samotný čas. Problémem scénáře Daniela Dingsdalea je, že podobně jako u nedávných televizních sérií jde o dvouhodinový „speciál“, ve kterém se o slovo bije jeden výborný 45minutový příběh. Přečtěte si recenzi. PŘIHLAŠTE SE K ODBĚRU NAŠICH NOVINEK