RECENZE: After You v Crazy Coqs v Café Zedel ✭✭✭

Laura Tebbutt a Liam Doyle. Foto: Adam Bajou After You

Crazy Coqs v Cafe Zedel,

pátek 14. dubna 2017

3 hvězdičky

Rezervujte zde

Talentovaný autorský tým Alex Parker a Katie Lam vytvořil pro tento komorní kabaretní prostor hodinový kus pro dva herce. Režisér Alastair Knights naplno využívá jeho potenciál v tomto okouzlujícím příběhu o jednom ne tak úplně náhodném setkání barového zpěváka Chrise (skvěle zpívající Liam Doyle) a Sarah (vynikající pěvecký i herecký výkon Laury Tebbutt). Parker je zároveň producentem představení a jako hudebního ředitele angažoval Isaaca McCullougha, který s Martinem Higginsem připravil líbivá aranžmá pro klavír, housle (Katharine Waller), violoncello (Will Harvey) a kytaru (Rohit Nijhawan). Efektivní využití světel a zvuku má na starosti Charlie Nash. Jedná se o úhledný a vkusný celek, který nabízí velmi příjemný způsob, jak strávit hodinu v krásném prostředí a milé společnosti.

Děj je zde spíše naznačen než přímo rozvíjen. Nacházíme se v klubu 'The Crazy Coqs', kde Chris (Doyle) právě končí své večerní vystoupení. Sarah (Tebbutt), sedící přímo u pódia, mu k výkonu gratuluje. Rozvine se rozhovor, ze kterého vyplyne, že ji zde zřejmě nechal čekat klient, se kterým se měla sejít. Sarah je právnička specializující se na fúze a akvizice a zjevně pochází z úplně jiného světa než Chris, který vtipně tápe v tom, o čem Sarah mluví. On se pro změnu potýká s vlastními kariérními výzvami, o nichž se dozvídáme o něco více. Čas plyne. Sarah klub navštěvuje dál (s několika drobnými úpravami kostýmu, zatímco Chrisův vzhled zůstává stejný). Povídají si. Pijí. O korporátním světě už toho moc neuslyšíme, ale nahlédneme do – vcelku tradičních – strastí života umělce. Poněkud překvapivě se zdá, že v jejich životech nefiguruje nikdo jiný, dokud se po 35 minutách nedozvíme, že Sarah je vdaná a zadaná. Proč tedy tráví tolik času v klubu s Chrisem? To se nedozvíme. Rozloučí se. Na krátko se znovu setkají. A pak je po všem.

Sarah Tebbutt a Liam Doyle v muzikálu After You. Foto: Adam Bajou

Postavy se vyznačují prostotou, která je svým způsobem upřímná a sympatická, ale zároveň jsou vykresleny poněkud ploše. I během té jedné hodiny se přistihnete, že si kladete víc otázek, než na kolik dostáváte odpovědí. Do jisté míry tento problém vyvažuje potěšení z tuctu písní vložených do jednotlivých scén, které sledují jemné výkyvy v jejich váhavém, ale ve výsledku povrchním flirtování. Některé z těchto skladeb jsou velmi vydařené. Píseň 'See The World' v podání Sarah je pravděpodobně vrcholem celého kusu a mohla by se klidně dočkat dlouhého a úspěšného života i mimo představení. Je jako stvořená pro vytříbený cit Laury Tebbutt pro hudební vyprávění, kde každý drobný akcent, takt a zvrat melodie odkrývá nové významy a emoce. Duet 'Touch Me', který jí předchází, je dramaticky nejpůsobivějším momentem, u něhož máte pocit, že o něco skutečně jde. Doyle a Tebbutt z něj vytěžili maximum a možná právě tudy se mohlo představení ubírat, pokud by mělo nabídnout výraznější divadelní zážitek. Nejsilnější chvíle Liama Doylea přichází v baladě 'The Voice Inside My Head', která dává největší prostor jeho lyrickému nadání.

Ostatní čísla jsou napsána řemeslně zručně, ale chybí jim ta precizní charakterizace, která byla loni poznávacím znamením díla 'All Aboard' od stejné autorské dvojice. Parker a Lamová umí psát mnohem barvitěji, než zde předvádějí. Podobnost velkého množství materiálu může souviset s rychlostí, jakou byl kus sestaven. Stejně tak zde chybějí odvážné dějové linky z 'All Aboard' – Lamová vytvořila situaci, kde je ústřední vztah nedořečený, ne-li nejasný. To je v hudebním divadle riskantní sázka, kterou je těžké ustát. Nejsem si jist, zda to zde skutečně funguje.

Režisér Knights dělá vše pro to, aby uzavřený svět těchto dvou postav co nejvíce otevřel, ale jeho možnosti jsou omezené. Ačkoli se Doyle mužně popral se všemi svými výstupy navzdory vykloubené klíční kosti a paži v závěsu, a bylo milé sledovat jeho spontánní interakci s hosty v baru (což je moment, kdy takové malé produkce skutečně ožívají), a přestože Tebbutt dala každému ze svých mnoha příchodů a odchodů maximální odlišnost, stále jde spíše o skicu než o drama. Do určité míry to sice funguje a doufám, že to povede k dalším zakázkám – z této zkušenosti se lze rozhodně v mnohém poučit.

Hrajeme do 22. dubna 2017

VSTUPENKY NA AFTER YOU V CAFE ZEDEL