RECENZE: Be Bop A Lula, Ambassador's Theatre ✭✭✭

Show Be Bop A Lula je uváděna jako „pocta rokenrolu“, která oslavuje hudební odkaz Eddieho Cochrana, Genea Vincenta, Billyho Furyho a Roye Orbisona. V jádru jde o koncert klasických rokenrolových hitů, který však postrádá hlubší koncepční rámec, jenž by jednotlivá čísla pevněji propojil.

Podobně jako u mnoha jiných rokenrolových legend, osudy Cochrana, Vincenta i Furyho skončily tragicky a předčasně, což jsou příběhy, které si přímo říkají o silné divadelní zpracování.

Lars Young se představuje v dvojroli Roye Orbisona a Genea Vincenta. Zatímco u Orbisona sází na věrnou imitaci, u Vincenta volí spíše obecnou charakterizaci, přičemž obě polohy zvládá s naprostou jistotou. Jeho Orbison je obzvláště vybroušený – díky hitům jako Pretty Woman nebo Only The Lonely se mu daří „The Big O“ na jevišti skutečně vzkřísit k životu.

Gavin Stanley hraje Eddieho Cochrana a Billyho Furyho. Stanley je zkušený interpret, který se namísto pouhého napodobování soustředí na vystižení charakteru postav, což funguje skvěle. Písně jako Wondrous Place nebo C’mon Everybody patřily k vrcholům večera.

Během večera, kdy jsem představení navštívil, byl speciálním hostem Peter Gill. Do této opojné hudební směsice vnesl svého Jerryho Lee Lewise a postaral se o to, aby závěry obou dějství měly tu správnou výbušnou energii. Gillovo ztvárnění Lewise jako nespoutaného živlu s vytřeštěnýma očima bylo fascinující podívanou.

Po hudební stránce je Be Bop A Lula triumfem. Doprovodná kapela The Wild Caps je fantastická a díky skvělé technice muzikantů se jí daří věrně napodobit zvuk tehdejší éry.

Kde však show pokulhává, je neujasněnost žánru. Jde o dramatizovanou rekonstrukci londýnského koncertu, nebo má ambice být něčím víc? Postava kazatele v roli vypravěče a poněkud bizarní úvod představení vnesly do celého pojetí spíše zmatek. Nabyl jsem dojmu, že i v rámci čistě koncertního formátu by inscenaci prospěla ruka režiséra, která by sjednotila různorodé prvky v jeden soudržný celek.

Velkou oporou večera bylo neuvěřitelně vnímavé publikum, v němž nechyběly dobové kostýmy a které přišlo hudbu oslavit naplno. Diváci byli aktivními účastníky, kteří dodali večeru ten správný náboj. Je jen škoda, že v divadelním sále musela většina zůstat sedět; bylo znát, že téměř všichni by se nejraději zvedli a začali tančit.

Be Bop A Lula je kvalitně zinscenovaný koncert – očekávat cokoli víc by mohlo vést ke zklamání. Nabízí však večer plný skvělé hudby v podání souboru, jenž k materiálu přistupuje s láskou a úctou, kterou si klasický rokenrol právem zaslouží.

Více informací naleznete na www.bebopalulashow.com