RECENZE: F*cking Men, divadlo King's Head ✭✭✭✭

Euan Brockie a Jonathan McGarrity ve hře F*cking Men. Foto: Christopher Tribble F*cking Men

Divadlo King's Head Theatre

4 hvězdičky

Hra F*cking Men od Joea DiPietra se tento měsíc vrací do King’s Head v rámci tamního Gay Theatre Festivalu. Dramatik Joe DiPietro vzal Schnitzlerův Rej a volně jej adaptoval na vztahy a charaktery typické pro gay komunitu. Režisér Geoffrey Hyland inscenuje hru, která trvá necelých 100 minut bez přestávky, na arénovém jevišti (traverse) v King’s Head s mimořádným úspěchem.

Scény spojuje tenká dějová nit, která se v závěru uzavírá do kruhu. Zastoupeny jsou nejrůznější archetypy: Dramatik, Student, Ženatý chlap a jeho partner, Voják, Postgraduální student, Herec, Pornoherec, Novinář a Escort. Každá ze scén představuje dvě postavy, z nichž jedna se objevila už v předchozím výstupu, a skrze jejich interakci nahlížíme do jejich nitra.

DiPietrovy charakterové studie se občas nebezpečně blíží stereotypům, ale nakonec vítězí pravdivost postav a jejich osudů. O drama i humor není nouze, ale DiPietro dovede diváka skvěle ukolébat pocitem falešného bezpečí skrze sex, aby nás vzápětí nechal procitnout do samoty a zoufalství, které někteří z hrdinů prožívají.

Harper James a Chris Willis. Foto: Christopher Tribble

V inscenaci F*cking Men exceluje skvělý herecký ansámbl. Vyzdvihnout zaslouží Harper James jako Voják, muž, jehož okamžitou reakcí na gay sex je násilí – postoj, který nakonec překoná, aby mohl navázat vztah. Euan Brockie v roli Studenta ztělesňuje mladíka fascinovaného světem mužů a sexu; na nic nečeká, je netrpělivý, impulzivní a chce prožít všechno hned teď. Haydn Whiteside hraje Pornohvězdu, osamělého jedince toužícího po lásce a společnosti. Jonathon Neal se představuje jako Herec, domněle heterosexuální a ženatý, dokud není nucen přiznat svou nevěru, a Richard Stemp jako Novinář uzavírá večer v roli staršího muže, který po ztrátě partnera překonává zármutek, aby pomohl Escortovi v podání Chrise Willise. Poslední jmenovaná scéna byla obzvlášť dojemná a stojí za návštěvu sama o sobě.

Hylandova scéna využívá systém lavic, které slouží jako stoly, židle i postele. Během přestaveb se přesouvají do různých konfigurací – doufám, že se tyto přechody s postupem repríz trochu zrychlí, aby děj lépe plynul. Hyland efektivně využívá každý kout scény k vytvoření „cruising“ míst, ložnic, kumbálů i sauny.

Uměleckému šéfovi Adamu Spreadbury-Maherovi patří gratulace k další úspěšné produkci v King’s Head. V úvodním slově před začátkem Spreadbury-Maher požádal publikum o finanční podporu scény. Byla by to velká škoda, kdyby Londýn přišel o jednu ze svých předních fringeových scén – a mimochodem, instalace klimatizace by také nebyla od věci!

Skvělá večerní zábava. Vřele doporučuji.

Hra F*cking Men se uvádí v King's Head Theatre do 26. září 2015