RECENZE: I Love You, You're Perfect, Now Change, Chiswick Playhouse ✭✭✭✭

Julian Eaves recenzuje muzikál Miluju tě, jsi úžasný, ale teď se změň!, který se právě hraje v londýnském Chiswick Playhouse.

Dominic Hodson, Laura Johnson, Naomi Slights a George Rae. Foto: Savannah Photographic Miluju tě, jsi úžasný, ale teď se změň (I Love You, You're Perfect, Now Change)

Chiswick Playhouse

5. listopadu 2019

4 hvězdičky

Rezervovat vstupenky

Jak lépe znovuotevřít zrekonstruované divadlo než s „zrekonstruovanou“ hrou? Tento osvědčený kousek z repertoáru komorních muzikálů byl pro moderní svět zcela přehodnocen a v mnoha zásadních ohledech i přepsán. Místní tvůrčí tým pod vedením režisérky Charlotte Westenra přináší do tohoto oživení svěží a výrazně jiný náboj. Mark Perry, výkonný ředitel divadla (dříve Tabard Theatre, nyní Chiswick Playhouse), získal svolení od autora libreta a textů Joea Di Pietra k úpravě a modernizaci tohoto věčného oblíbence. Přepracování umožňuje inscenaci reflektovat nejen svět sextingu a vztahů stejného pohlaví, ale také pestrou škálu britských regionálních dialektů. Dialogy a texty jsou precizně vyladěny tak, aby odpovídaly domácím reáliím, každodenním zájmům a národním obsesím. Bylo by skvělé, kdyby více britských divadel postupovalo u amerických show podobně; umožňuje nám to vnímat je v úplně novém světle. Tomu napomáhá i chytrý revuální formát s nelineární sekvencí písní a skečů propojených tématem vztahů všeho druhu – i tak jde o model, který by mohl skvěle fungovat i u jiných typů představení.

Naomi Slights a George Rae. Foto: Savannah Photographic

Díky stylovému a kosmicky laděnému scénickému designu Verity Johnson (scénická výtvarnice Charlotte Dennis) tato produkce vyzdvihuje univerzální prvky příběhu. S pohotovým osvětlením Neilla Brinkwortha (produkční osvětlovač Ben Cowens) a doprovodem matadora mezi hudebními nastudováními, zkušeného Stuarta Pedlara u kláves, který s grácií a citem uhlazuje cestu od jednoho skvěle vypointovaného čísla k druhému, je tato show vizuálním i poslechovým požitkem. Autorem mnohažánrové choreografie je Steven Harris.

Laura Johnson a Dominic Hodson. Foto: Savannah Photographic

Vše v této show se ale točí kolem vztahů a zábavy, kterou přináší sledování špičkového týmu profesionálů, kteří je před našima očima rozebírají na součástky. V hlavní roli George Rae často promlouvá svým rodným skotským tónem a v textu nachází spoustu podnětů pro svůj kousavý, suchý smysl pro humor pod tmavou kšticí. Dominic Hodson mu tvoří vřelý protipól a dokáže buď skvěle využít, nebo záměrně popřít svůj vzhled blonďatého milovníka z plakátů. Podobně kontrastní jsou i dámy: o něco zkušenější a protřelejší brunetka Laury Johnson a elfsky působící, svérázná blondýnka Naomi Slights. Tato kombinace nejlépe funguje, když tvoří páry – například v až mrazivě trapné scéně s oddanými rodiči, kde ztvárňují dvě matky (obě se jmenují Sarah), které se monomanicky starají o svou dceru (samozřejmě Sarah mladší) a u návštěvy v podobě gay přítele v podání Hodsona tím vyvolávají naprosté zděšení. Muži si také vyzkoušejí několik „gay randění“: skvěle napsaná scéna z rychloseznamky (mimochodem, není to to, co si myslíte) a setkání dvou osamělých seniorů jsou lahůdkami, které diváky vždy spolehlivě pobaví.

Partitura Jimmyho Robertse sice možná neobsahuje hity, které si budete pískat cestou z divadla, ale jednotlivá čísla jsou dostatečně zajímavá, aby udržela vaši pozornost. Tato produkce, věrná tradici poctivě řemeslně zpracované revue, funguje jako lehké a perfektně podávané degustační menu na velkolepé a tajemné hostině života. Po 90 minutách, které uplynou jako voda, se nebudete cítit přejedení, ale rozhodně budete mít chuť na nášup.