RECENZE: Jack a stonek fazole (Jack and the Beanstalk), Mercury Theatre Colchester ✭✭✭✭✭

Paul T Davies hodnotí inscenaci Jack a stonek fazole, letošní vánoční počin divadla Mercury Theatre v Colchesteru.

Antony Stuart Hicks v představení Jack a stonek fazole. Foto: Scott Rylander Jack a stonek fazole

Mercury Theatre, Colchester

30. listopadu 2018

5 hvězdiček

Rezervujte si vstupenky Divadlo Mercury právě prochází rekonstrukcí za 8,4 milionu liber, díky které v roce 2020 vznikne nádherná budova spojující veškeré zázemí pod jednu střechu. Možná by ale měli zvážit i zpevnění krovů, protože pokud je bude publikum nadšením zvedat tak jako při premiéře Jacka a stonku fazole, budou brzy potřebovat novou střechu! Tato báječná pantomima (panto) splňuje všechna očekávání: nechybí otřepané vtipy, lechtivý humor, fantastické zapojení diváků, skvělý hudební doprovod ani soubor, ze kterého čiší radost z hraní.

Ignatius Anthony a soubor představení Jack a stonek fazole. Foto: Scott Rylander

V Colchesteru máme už několik let to štěstí, že můžeme vídat dvojici Anthony Stuart-Hicks, za mě nejlepší „Dame“ v oboru, a Dalea Supervilla, který je přímo gejzírem komediálního talentu. V Mercury se z nich stala tradice a na scéně se skvěle doplňují. Dame Trott je prostě k sežrání a Stuart-Hicks si vysloveně užívá interakci se starším publikem, přičemž jeho vtipy zůstávají vždy u rošťácké drzosti a nikdy nesklouznou k vulgaritě – i když se mi vždycky uleví, když si za cíl vybere jiné muže v hledišti! Právě když si říkám, že loňské představení nemohou překonat, objeví se Superville jako kráva Day-Z. Ano, slyšíte správně, Dale Superville letos hraje krávu! Rappuje, má styl, děti ho zbožňují a salvy smíchu vyvolává jakoby bez sebemenší námahy. Craig Mather je v roli Jacka (Day-Zina „bratra z jiného vemene“) neodolatelným nešikovným hrdinou milujícím ráznou a skvělou princeznu Jill v podání Madeleine Leslay. Ignatius Anthony jako padouch Fleshcreep je pak naprosto dokonalý v provokování publika k bučení. Carli Norris si diváky získává jako roztomilá začínající víla kmotřička Gladys a Phil Sealey si pro mě téměř ukradl celou show jako král Norbert, zejména se svou parodií na R2D2! (Mimochodem, jeho plnovous by si zasloužil vlastní účet na Twitteru!)

Soubor představení Jack a stonek fazole v Mercury Theatre Colchester. Foto: Scott Rylander

Hudba pod taktovkou Dana de Cruze je fantastickým mixem moderních hitů i klasik. Závěr první poloviny, který propojuje „Flash“ od Queen (v Jackově verzi!) s „Bohemian Rhapsody“, je prostě nejlepším finále první půle, jaké jsem kdy v panto viděl. V druhé části se ocitáme ve vesmíru Star Wars, což mi sice zprvu přišlo trochu zvláštní, ale herci se do toho vrhli po hlavě a výsledkem je tolik radostných momentů, kolik jen světelný meč unese! Scénář Daniela Buckroyda je skvěle moderní a v duchu dnešní doby (však i Doctor Who je teď žena) není princezna Jill žádná ubrečená chudinka, ale hrdinka v centru dění! Scénografie Davida Shieldse je dechberoucí – obr je skutečným vrcholem večera.

Když je pantomima takhle dobrá, nechcete, aby skončila, ale režisérka Abigail Anderson udržuje svižné tempo – i když už se objevují první odbourání herců přímo na scéně! Divadlu Mercury se to znovu povedlo a přineslo show, díky které se budete smát ještě dlouho po odchodu ze sálu. Zkrátka a dobře – triumf!

Hraje se do 20. ledna 2019

VSTUPENKY NA PŘEDSTAVENÍ JACK A STONEK FAZOLE