RECENZE: Mushy - Lyrically Speaking, Leeds Playhouse ✭✭✭✭

Jonathan Hall recenzuje inscenaci souboru Rifco Theatre Company Mushy – Lyrically Speaking uváděnou v Leeds Playhouse.

Varun Raj v inscenaci Mushy – Lyrically Speaking. Foto: The Other Richard Mushy – Lyrically Speaking

Leeds Playhouse

4 hvězdičky

Webové stránky souboru Rifco Theatre Company

Po skončení představení publikum v Leeds Playhouse nadšeně tleskalo a provolávalo slávu tomuto vtipnému, život potvrzujícímu rap-muzikálovému příběhu o osobní cestě jednoho teenagera. Přívlastek „feel-good“ (pro dobrou náladu) bývá často nadužívaný, ale u této show z produkce Rifco je to naprosto přesné označení.

Neviděl jsem seriál Educating Yorkshire, takže jsem příběh Musharafa Asghara a jeho boje s paralyzujícím koktáním neznal. Moje hodnocení se tedy soustředilo výhradně na drama, které jsem viděl na jevišti. Představení bylo – stejně jako skutečný život, který zobrazuje – jednoduché i složité zároveň. Jednoduché v líčení Mushyho trápení a úzkosti při překonávání vady řeči, a složité v mnoha prvcích, které tento příběh provázejí: chybějící otec, přísná, ale milující matka, tlak a posměch okolí i dilemata, která z toho plynula. Měl by naplnit očekávání a stát se lékařem? Nebo se raději objevit v reality TV? A co ona rapová technika, která mu změnila život a pomohla mu překonat řečový hendikep: bylo to požehnání, nebo spíše prokletí kvůli tlaku, kterému ho to vystavilo? Příběhy o vzestupu z chudoby ke slávě bývají jasně vymezené – to, co následuje poté, co je „bohatství“ dosaženo, je však vyprávění mnohem spletitější a méně černobílé. „Mushy“ se pokouší o obojí. Do mixu jsou navíc vhozeny osudy jeho obětavého, přepracovaného učitele a hrdé, věčně bojující matky. Síla pořadů jako Educating Yorkshire spočívá v jejich epizodické povaze, kdy v jednom prostředí zachycují nepřeberné množství osudů. V Mushym se ohnisko pozornosti zdálo být podobně rozdělené, kdy o divákův zájem soupeřilo několik různých linií. I když kvůli tomu některé dějové zvraty působily náhle nebo se dramatické vrcholy trochu rozmazaly, na celkovém požitku to nikomu neubralo – mně rozhodně ne.

Varun Raj a Medhavi Patel v inscenaci Mushy – Lyrically Speaking. Foto: The Other Richard

Představení táhlo nesmírné charisma trojice herců. Varun Raj hrál Mushyho s milou intenzitou, aniž by upadl do pasti postavy, která si příliš uvědomuje onen úžasný životní obrat, který se jí právě děje. Oliveru Longstaffovi v roli oddaného učitele pana Burtona se podařilo zcela vyhnout klišé přepracovaného a nedoceněného pedagoga a vtiskl postavě inspirativní svěžest – navíc jako vlnící se bollywoodský tanečník si pro sebe naprosto ukradl celé jeviště. Za mě nejvíce vyčnívala Medhavi Patel jako Mushyho milující a dominantní matka (Ammi), s jejím nábytkem potaženým igelitem a vybetonovanou zahradou pro úsporu času a práce, a to i přes její hlubokou lásku ke květinám.

Varun Raj a Oliver Longstaff v inscenaci Mushy – Lyrically Speaking. Foto: The Other Richard

Režisér Ameet Chana dal kusu svižné tempo, ke kterému přispěla i variabilní scéna Eleanor Bull; sestava křiklavě barevných reproduktorů se nápaditě měnila v různá prostředí od domova přes školu až po vzdálenější místa.

„Mushy“ je přesně ten typ inscenace, u které si dokážu představit, že do nově zrekonstruovaného Leeds Playhouse přitáhne i netradiční publikum. Soubor Rifco se zavázal dávat prostor dosud neslyšeným talentům z britské asijské komunity – tato dynamika dohromady představuje vítaný příslib věcí příštích na této vzrušující scéně.

Navštivte webové stránky Leeds Playhouse