Již od 1999

Důvěryhodné novinky a recenze

26

let

to nejlepší z britského divadla

Oficiální vstupenky

Vyberte si svá místa

Již od 1999

Důvěryhodné novinky a recenze

26

let

to nejlepší z britského divadla

Oficiální vstupenky

Vyberte si svá místa

  • Již od 1999

    Důvěryhodné zprávy a recenze

  • 26

    let

    to nejlepší z britského divadla

  • Oficiální vstupenky

  • Vyberte si svá místa

NOVINKY

RECENZE: Power Play: The Empty Chair, Pleasance Pop Up, Edinburgh Fringe ✭✭

Publikováno

Od

markludmon

Sdílet

Mark Ludmon recenzuje inscenaci Power Play: The Empty Chair v prostoru Pleasance Pop-Up, uváděnou v rámci festivalu Edinburgh Fringe

Power Play: The Empty Chair The Pleasance Pop-Up, Broughton Street 21, Edinburgh Fringe

Dvě hvězdy

Rezervujte zde

Od Harveyho Weinsteina po Kevina Spaceyho – diskuse o moci v Hollywoodu a celém zábavním průmyslu zůstává žhavým tématem. Vzhledem k tomu, že hnutí #MeToo stále plní stránky novin, bylo nevyhnutelné, že se toto téma objeví i na letošním festivalu Edinburgh Fringe v podobě několika her zkoumajících toxickou maskulinitu a dopady sexuálního napadení. Právě to je ústředním motivem hry Polly Creed s názvem The Empty Chair (Prázdná židle), která je součástí programu scény Power Play v netradičním prostoru Pleasance Pop-Up – v bytě ve druhém patře na Broughton Street.

Diváci se usadí na pohovkách v jídelně, která se pro tento večer stala domovem herečky Grace v Beverly Hills. Ta zde po předávání Oscarů hostí na skleničku tři své přátele. Čtveřice sedí u jídelního stolu s pěti židlemi, klábosí a vtipkují, ale jejich odlehčená konverzace se postupně stáčí k osobnějším tématům. Tři z nich sdílejí traumatické sexuální zážitky s mocným hollywoodským magnátem Martinem Wheelerem. Ten sice chybí – patří mu pátá židle – ale z jejich vyprávění vyvstává obraz prostředí, kde si starší muži stále myslí, že mají právo zneužívat mladé ženy. Čtvrtou osobou v místnosti je Martinova manželka, která používá staré známé argumenty, že kreativním a talentovaným mužům by se mělo ledacos odpustit. Hra však dává jasně najevo, že takové chování je neakceptovatelné.

Výpovědi, které tři oběti odhalují, znějí děsivě autenticky – a jak se ukazuje, jsou založeny na skutečných událostech. Je nesmírně důležité, aby tyto příběhy zazněly, nicméně inscenaci The Empty Chair chybí citové napojení na postavy, které působí odtažitě a šablonovitě. Kromě samotných hovorů postrádá hra výraznější děj či napětí, a i když banální tlachání má za cíl zdůraznit prožité trauma, je ho v textu až příliš mnoho.

Představení je propojeno s novou kampaní kolektivu divadelních aktivistek Power Play, která zkoumá genderovou nerovnost na Edinburgh Fringe. Součástí je i průzkum Power Stations mapující zkušenosti interpretů, jehož výsledky budou statisticky analyzovat ekonomové z University College London a Institute of Fiscal Studies. Kolektiv Power Play se zaměřuje na inscenace psané ženami s převážně ženským obsazením a kampaň má za cíl poukázat na nerovnost v britském divadle, kde 65 % diváků tvoří ženy, ale pouze 28 % dramatiků jsou ženy. Program Power Play je sice jen malým krokem k řešení této nerovnosti, ale i tak zbývá ještě dlouhá cesta.

Uváděno do 25. srpna 2018

REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA THE EMPTY CHAIR

Sdílejte tento článek:

Dostávejte to nejlepší z britského divadla přímo do vaší schránky

Získejte jako první přístup k nejlepším vstupenkám, exkluzivním nabídkám a nejčerstvějším novinkám z West Endu.

Z odběru se můžete kdykoli odhlásit. Zásady ochrany osobních údajů

SLEDUJTE NÁS