Již od 1999

Důvěryhodné novinky a recenze

26

let

to nejlepší z britského divadla

Oficiální vstupenky

Vyberte si svá místa

Již od 1999

Důvěryhodné novinky a recenze

26

let

to nejlepší z britského divadla

Oficiální vstupenky

Vyberte si svá místa

  • Již od 1999

    Důvěryhodné zprávy a recenze

  • 26

    let

    to nejlepší z britského divadla

  • Oficiální vstupenky

  • Vyberte si svá místa

NOVINKY

RECENZE: Rigoletto, Opera Holland Park, Londýn ✭✭✭✭

Publikováno

Od

timhochstrasser

Sdílet

Tim Hochastrasser v recenzi hodnotí Verdiho operu Rigoletto, kterou v rámci sezóny 2023 uvedla Opera Holland Park.

Stephen Gadd (Rigoletto) a Alison Langer (Gilda). Foto: Craig Fuller Rigoletto

Opera Holland Park

1. června 2023

4 hvězdičky

Webové stránky Opera Holland Park Rigoletto je dost možná nejoriginálnějším dílem z trojice oper, které tvoří hlavní pilíře Verdiho skladatelské kariéry. Převážně temné barvy orchestrace, úzké zaměření na vztah otce s dcerou i dramatický um, s nímž se operní konvence (např. motiv kletby) mísí s mrazivým psychologickým realismem, dělají z této opery výjimečný počin. To bylo zřejmé už při premiéře v roce 1851 a od té doby své místo v repertoáru nikdy neztratila.

Foto: Craig Fuller

Pro režiséra je náročné najít v takto známém a oblíbeném díle nové významy, ale Cecilii Stinton se to podařilo. Rozmařilý mantovský dvůr zasadila do prostředí oxbridgeské koleje v éře románu Návrat na Brideshead – je to svět elity, která se utrhla z řetězu, kde neexistuje respekt k autoritám a kde vládne opilství a zneužívání žen. Tento dobový nádech nám naznačí hned v úvodu hudba k tanci linoucí se ze skřípavého gramofonu na kliku; je to nápaditý detail, který se však možná až příliš dlouho bije s nástupem skutečného orchestru.

Alessandro Scotto di Luzio (vévoda mantovský) a Hadley Pedley (Maddalena). Foto: Craig Fuller

Celkově je však tato interpretace velmi promyšlená, a to nejen v charakteristice postav a jejich hierarchii, ale i ve využití scény. Tady se naplno projevují výhody širokého, ale mělkého jeviště v Holland Parku. Dlouhé řady knihovních polic, obložené místnosti a tmavý dřevěný nábytek se plynule mění z interiérů kolejí v zaplivaný bar. Předscéna vybudovaná kolem orchestru (užitečná inovace z let pandemie) pak velmi efektně zdůrazňuje oddělení Rigolettova soukromí a Gildiny izolace.

Foto: Craig Fuller

Lee Reynolds diriguje orchestr City of London Sinfonia s uhlazenou jemností. Zvukový svět této opery nemůže být odlišnější od jejího následovníka, opery Trubadúr (Il Trovatore). Najdeme zde jen málo momentů neředěné okázalosti a i bouře v závěrečném dějství působí spíše zlověstně a sepulkrálně než drtivě. Úsporné textury a dynamické stínování jsou klíčové pro zachycení atmosféry spiknutí, klamu a zmařených životů, která se nad dějem vznáší. Pod Reynoldsovou přesvědčivou taktovkou tyto efekty působí skutečně sugestivně.

Stephen Gadd jako Rigoletto. Foto: Craig Fuller

Ztvárnění titulní role Stephenem Gaddem vzbuzuje respekt, a to navzdory tomu (a zároveň právě proto), že byl zjevně hlasově indisponován. Jeho Rigoletto je lidsky vřelejší než obvykle; okamžitě cítíme, že je spíše obětí dvorské kultury než jejím sarkastickým nástrojem. Tomuto pojetí napomáhá i to, že je vykreslen jako válečný veterán s hendikepem – možná vrátný na koleji? – namísto tradičního hrbáče. Síla jeho pomsty je tak mířena přímo na vévodu a jeho patolízaly a svůj despekt vůči Monteronemu dává rychle stranou. Jeho výčitky jsou podány s pamětihodnou, temně zabarvenou intenzitou.

Alison Langer jako Gilda. Foto: Craig Fuller

Hvězdou večera je Alison Langer v roli Gildy. Příliš často bývá tato postava hrána jako pasivní a pouze reagující na muže kolem sebe. Tentokrát má Gilda od samého začátku mnohem silnější osobnost; dusí se v uzavření a touží rozvíjet vztah s mužem, ze kterého se vyklube vévoda. O to dojemněji pak působí její mistrovské podání klíčové árie „Caro nome“ i pozdější momenty, kdy se vzpírá roli oběti. Samotný závěr opery pak nabízí inspirovanou režijní volbu, kdy Gilda odchází středem publika, místo aby se jen kratičce probrala v pytli, kde ji Rigoletto najde na prahu smrti.

Simon Wilding (Sparafucile) a Alison Langer (Gilda). Foto: Craig Fuller

Vedlejší role jsou obsazeny skvěle – Simon Wilding a Hannah Pedley vykreslili postavy Sparafucila a Maddaleny mnohem plastičtěji, než bývá zvykem. Sbor je v Opera Holland Park jako vždy ve výborné formě a každý sboristka i sborista hraje svůj vlastní příběh naprosto věrohodně. O něco méně přesvědčivý byl Alessandro Scotto di Luzio v roli vévody, u něhož se v horním rejstříku projevovaly známky námahy.

Celkově je tato inscenace vynikajícím zahájením sezóny v Holland Parku, v němž se snoubí tradičně vysoká umělecká úroveň s odhodláním hledat nové cesty, jak prezentovat důvěrně známý materiál.

Rigoletto se uvádí do 24. června 2023

Sdílejte tento článek:

Dostávejte to nejlepší z britského divadla přímo do vaší schránky

Získejte jako první přístup k nejlepším vstupenkám, exkluzivním nabídkám a nejčerstvějším novinkám z West Endu.

Z odběru se můžete kdykoli odhlásit. Zásady ochrany osobních údajů

SLEDUJTE NÁS