RECENZE: Bug, Found 111 Theatre ✭✭✭✭✭

Kate Fleetwood a James Norton ve hře Bug. Foto: Simon Annand.

Bug Found 111 Theatre, 30. března 2016 5 hvězdiček

Found 111 je mimořádné divadlo; performativní prostor kypící potenciálem, situovaný v horním patře šik-oprýskaného, bohémského skladu na Charing Cross Road. Nové nastudování hry Tracey Letts Bug v režii Simona Evanse sem dokonale zapadá a využívá estetiku nezávislé scény k dosažení úžasně klaustrofobního účinku. V kombinaci s fascinujícím scénářem a výkony dvou herců na vrcholu sil nabízí Bug velkolepý divadelní zážitek.

Hra začíná setkáním ztroskotané Agnes (Kate Fleetwood) a její přítelkyně RC (Daisy Lewis), které v Agnesině zaplivaném motelovém pokoji kouří crack. Jejich „večírek“ náhle vyruší Peter (James Norton), host RC, který se představí nepříliš slibnou větou: „Nejsem žádný vrah se sekerou.“ To sice není, i když přiznává, že má sklon lidi zneklidňovat. Agnes si však jeho upřímné vystupování a dobré srdce oblíbí; je naprostým opakem jejího bývalého manžela Jerryho (Alec Newman). Peter je kultivovaný, přemýšlivý a intuitivní a dvojice se brzy ocitá společně v posteli. Když se probudí, Peter cítí, jak mu po kůži leze hmyz, což spustí folie à deux, která hrozí pohltit oba dva.  

Tato hra není pro slabé povahy. Bug je syrový, krvavý a trýznivě intimní kus. Scéna obklopuje diváky, z nichž mnozí se ocitají jen pár centimetrů od herců. Co je však nejdůležitější – i když příčetnost hnije s každým zoufalým ohnáním se po fiktivním hmyzu, Agnes a Peter zůstávají empatickými postavami. Jejich podivné, ale něžné dvoření je balzámem na jejich mozolnaté a vyprahlé životy a stejně jako mnozí z nás i oni touží po jasném smyslu. Tragédie Bug spočívá v tom, že jejich nadějný konec je vždy jen těsně mimo dosah, zmařen vytrvalostí zahnívajících, nelítostných vzpomínek, které se projevují jako sebedestruktivní chování.

James Norton a Kate Fleetwood ve hře Bug. Foto: Simon Annand

Kate Fleetwood podává mistrovský výkon, hlubokou sondu do toho, jak se minulé tragédie připoutávají k charakteru člověka. Její plaché, ale vyrovnané vystupování s Peterem ostře kontrastuje s nervózně bojovným postojem, který zaujímá vůči Jerrymu a který je nahlodáván jeho cílenou agresí. Vidíme postavu hluboce poznamenanou pocitem ztráty, tak zoufale toužící udržet si tento nový, dobrý vztah s Peterem, že se stává otrokem každé jeho šílené teorie. Zatímco se upíná k jejich horečnaté logice, působí Agnes dojmem, jako by bojovala o hole život. Fleetwood silně vykresluje rozklad její dříve energické a vtipné osobnosti.

Peter je pro každého herce složitým oříškem, u kterého hrozí sklouznutí k nechtěnému přehrávání. Výkon Jamese Nortona je nesmírně fyzický, ale působí velmi přirozeně, protože Peterova mánie je podložena přesvědčivými úvodními scénami. Norton zde nádherně zachycuje podstatu muže, který se děsí toho, že by ublížil druhým, a přitom zoufale prahne po lidském teple. O své posedlosti mluví nerad, protože „lidi děsí“, ale mluvit o ní se stává nutkáním – a sledovat vývoj tohoto stavu je fascinující. Peter je ochromen každým dalším ústupkem své chorobě a Nortonův vrstevnatý výkon chytře vyvažuje jeho stále nevypočitatelnější chování fyzickým chátráním.

Fleetwood a Nortona skvěle doplňují herci ve vedlejších rolích. Alec Newman je patřičně manipulativní Jerry, charismatický, ale zlomyslný, otrlý sociopat. RC v podání Daisy Lewis přináší do scén s Agnes vřelost a pohled zvenčí na šílenství, které se rozpoutává, zatímco Carl Prekopp je v roli doktora Sweeta fascinující a záhadný. Největší oporu však inscenace nachází v geniálně koncipovaném zvuku, světle a scénografii. Proměna Agnesina neosobního hotelového pokoje v pekelný azyl plný ostrého světla a alobalu je jen jedním ze symbolů šílenství. Tma padá za doprovodu strašidelné hudby; slyšíme zástupy hmyzu, jak se hemží a piští s alarmujícím účinkem, a v jedné nezapomenutelné scéně je naše vnímání reality zpochybněno náhlým otevřením dveří motelu. Herci navíc skvěle pracují s obklopujícím publikem a pohybují se na scéně jako zvířata v kleci. To umožňuje všem dobrý výhled na akci a zároveň umocňuje atmosféru strachu a zoufalství.

Alec Newman a Daisy Lewis ve hře Bug. Foto: Simon Annand

Inscenace Bug v režii Simona Evanse je živelný a pohlcující počin, který plně dostává skvělému scénáři Tracey Letts. Kate Fleetwood a James Norton podávají hluboce dojemné výkony, které doplňuje silné vedlejší obsazení a brilantní scéna, světlo i zvuk. Je to mistrovsky vyvážené dílo, které vám zrychlí tep a dlouho zůstane v paměti.

Bug se hraje v Found111 do 7. května 2016

James Norton ve hře Bug. Foto: Simon Annand

Alec Newman a James Norton ve hře Bug. Foto: Simon Annand.

Kate Fleetwood ve hře Bug. Foto: Simon Annand

James Norton a Carl Prekopp. Foto: Simon Annand

Kate Fleetwood ve hře Bug. Foto: Simon Annand

Daisy Lewis ve hře Bug. Foto: Simon Annand