RECENZE: Chicago, New Wimbledon Theatre (britské turné) ✭✭✭✭✭

Sophie Carmen-Jones a soubor. Foto: Catherine Ashmore Chicago

Divadlo New Wimbledon Theatre

23. února 2016

5 hvězdiček

Turné po Velké Británii – Koupit vstupenky

Poté, co muzikál Chicago po léta oslňoval britské publikum číslem Razzle Dazzle, se vrací na turné po celém Spojeném království. Současná inscenace nám má připomenout, proč je tato neuvěřitelná partitura Johna Kandera a Freda Ebba považována za nadčasovou klasiku.

Děj muzikálu se odehrává v Chicagu v éře prohibice (20. léta 20. století) a vychází z divadelní hry reportérky Maurine Dallas Watkins, která se volně inspirovala kriminálními případy, o nichž psala pro své noviny.

Při své původní broadwayské premiéře dosáhlo představení slušných 936 repríz. Opravdovým hitem se však stalo až po obnovené premiéře v roce 1996 – Chicago tehdy dospělo a tento příběh o chamtivosti, korupci, slavných zločincích a mediálních procesech ovládl svět. Londýnské nastudování se ve West Endu uvádělo téměř 15 let a stalo se tak nejdéle hraným americkým muzikálem v jeho historii. Chicago se stále hraje i na Broadwayi, kde drží prvenství jako nejdéle uváděný americký titul a celkově druhý nejdéle hraný kus hned za Fantomem opery.

Nová verze Chicaga ukázala brilantnost celého díla tím, že inscenaci oprostila od všeho zbytečného – orchestr je přímo na scéně, kostýmy jsou minimalistické a vystačí si s pár židlemi. Jako divák máte příležitost skutečně slyšet Kanderovu a Ebbovu nádhernou hudbu a pocítit esenci neuvěřitelné choreografie Boba Fosseho.

Hayley Tamaddon, John Partridge a soubor. Foto: Catherine Ashmore

Je to právě Fosseho choreografický styl v nastudování Ann Reinking, co na jevišti skutečně září. Tento výjimečný soubor interpretů se pohybuje s nevídanou elegancí; po prázdném jevišti kloužou jako jeden celek, aby se v mžiku rozdělili do jednotlivých postav a vyjádřili celou škálu emocí. Pokrčení rameny, naklonění klobouku nebo i tak drobné gesto jako pohyb prstu mají obrovskou sílu, ať už se odehrávají v duetu, triu nebo v rámci celého ansámblu.

V aktuálním turné se v roli Velmy Kellyové, drsné umělkyně čekající na proces za vraždu sestry a manžela, představuje Sophie Carmen-Jones. Její Velma je téměř dokonalá – sebevědomá a jistá, a přesto pod vrstvami chvástání zranitelná.

Jako Roxie Hart exceluje Hayley Tamaddon. Do role vnáší mnohem více přirozeného komična, než jsem kdy dříve viděl. Její výkon je precizně disciplinovaný a v momentech, kdy Roxie naplno projeví svou osobnost, připomíná legendární Fanny Brice.

Tyto dvě dámy k sobě skvěle ladí. Když se v závěru spojí v čísle Hot Honey Rag, jsou naprosto synchronní – dokonalost v každém ohledu.

John Partridge a soubor. Foto: Catherine Ashmore

Role uhlazeného právníka Billyho Flynna, který by prodal i pověstného „hadího oleje“, se ujal John Partridge. Nezajímá ho vina či nevina, pohání ho pouze vidina honoráře 5000 dolarů. Přelétá mezi vražedkyněmi a jde mu jen o vlastní slávu. Je to sebejistý a přesvědčivý výkon. Číslo Press Conference Rag v podání Partridge a Carmen-Jones na pódiu doslova jiskřilo energií.

Vítězka X Factoru Sam Bailey hraje Mamu Mortonovou, dozorkyni ve věznici Cook County. Spíše než jako bachařka funguje jako „agentka“ svých svěřenkyň, které učí, jak z jejich odsouzení vytěžit kapitál. Bailey je pro tuto roli jako stvořená. Tuto zkorumpovanou postavu nikdy nepřehrává; působí velmi jistě, a o to zajímavější je sledovat její upřímný šok nad osudem Hunyakové.

A D Richardson je bezpochyby tou nejlepší Mary Sunshine, jakou jsem kdy viděl. Každá věta je protkána vřelostí a laskavostí. Jde o roli, která je pro hlasivky nesmírně náročná, pokud se má zpívat večer co večer, ale v tomto případě máte pocit, že na konci představení jsme po pěvecké stránce viděli jen špičku ledovce.

Roxiina milujícího a manipulovaného manžela hraje Neil Ditt. Je dokonale politováníhodný, Roxie i Billy ho jen využívají a zneužívají. Je to skvělý výkon a Dittovo číslo Mr Cellophane výtečně ukazuje snahu tohoto nevýrazného muže konečně prorazit a být viděn.

Sam Bailey, Sophie Carmen-Jones a Hayley Tamaddon. Foto: Catherine Ashmore

V této produkci Chicaga najdeme i mezi členy souboru vynikající výkony. Francis Foreman jako drsný Fred Casely je výborný. Scéna u soudu s Roxie je naprostým triumfem. Číslo Me and My Baby v podání Hayley Tamaddon, Kerryho Sparka a Adama Denmana je tak blízko k dokonalosti, jak jen to jde, a Peter Nash v roli Martina – rovným dílem sexy i slizký – dodává tomuto Chicagu ten správný říz.

Sophie Carmen-Jones, Lindsey Tierney, Ellie Mitchell, Nicola Coates, Frances Dee a Chelsea Labadini jsou v čísle The Cell Block Tango prostě úchvatné. Je to mistrovská lekce toho, co udělalo z Fosseho tak silnou divadelní osobnost. Chvílemi klidné, jindy plné zběsilého pohybu – každá z těchto žen hraje naplno. Je to naprostá pecka!

Neuvěřitelný orchestr Bena Atkinsona přímo na scéně zvedá diváky ze židlí a je pomyslnou třešničkou na dortu. Velká hudební čísla hrají s obrovským nasazením a Kanderovu a Ebbovu partituru mají v malíčku. Tady muzikant a hudba splývají v jedno.

Určitě si toto turné Chicaga nenechte ujít. Tato sexy a jedinečně zpracovaná inscenace je naprostou povinností pro každého fanouška divadla. Je to ambiciózní, odvážné a prostě velkolepé!

REZERVOVAT VSTUPENKY NA TURNÉ CHICAGO