RECENZE: How To Catch A Krampus, divadlo Pleasance ✭✭✭✭

Jennifer Christie recenzuje vánoční nadílku od Sink The Pink s názvem Jak chytit Krampuse (How To Catch A Krampus), která se právě uvádí v divadle Pleasance Theatre.

Obsazení inscenace Jak chytit Krampuse. Foto: Ali Wright Jak chytit Krampuse Pleasance Theatre

21. listopadu 2018

4 hvězdičky

Rezervujte zde Kdo nebo co je to vlastně Krampus? Podle lidových pověstí je to napůl člověk a napůl kozel. Krampus je jakýmsi „antisantovským“ symbolem, který v prosinci navštěvuje děti, aby je potrestal za zlobení. Jak chytit Krampuse je produkce LGBT+ kolektivu Sink the Pink. Scénář, režii i scénografii si vzala na starosti Ginger Johnson a představení můžete zhlédnout v divadle Pleasance Theatre.

Hned na úvod je třeba říct, že show vypadá naprosto úchvatně. Scéna, líčení i kostýmy jsou přepychové a propracované, přičemž světelný design Clancy Flynn přináší celou řadu oslnivých vizuálních vjemů. Velmi efektní je zejména bohaté využití červeného protisvětla v kombinaci s bílým světlem, které vykresluje větve stromu na jevišti.

Foto: Ali Wright

Hudební doprovod zajišťuje klavír a smyčce pod vedením hudební ředitelky Sarah Bodalbhai u piana. Klasické klávesy jsou místy velmi působivě nahrazeny charakteristickým zvukem „rozladěného“ pianina, které evokuje atmosféru starých šantánů a music hallů. Hudební aranže jsou často nečekané a velmi osobité.

V klíčové roli Madame, která během večera funguje jako médium a mnoho dalšího, září samotná Johnson. Její výkon je po celou dobu vybroušený, charismatický a nesmírně zábavný. Od prvního sólového čísla, parodie na hit I Will Survive, až po její „médeovský“ moment a následné zhroucení, Johnson doslova jiskří a s přehledem propojuje všechny prvky této show.

Foto: Ali Wright Jak chytit Krampuse je melodramatem zasazeným mezi jednotlivá čísla v music hallu, se vší jejich absurdní rozmanitostí. Tento koncept funguje, i když chvíli trvá, než se plně usadí. Člověk by čekal, že červené závěsy, které se na scénu neustále vlní a zase mizí, jasně vymezí prostor, ale chvíli potrvá, než se zorientujete, kde se vlastně nacházíte. Vzniká tím jistá nerovnováha, což ale neznamená, že je chvilková dezorientace na škodu. Jednotlivá čísla na jevišti music hallu jsou božská. Každý ansámblový výstup má svůj vlastní svéráz s nádechem humoru ve stylu Monty Pythonů. Zpěv koled nabízí tradiční melodie s bizarními parodiemi – například Bob stavitel na nápěv God Rest Ye Merry Gentlemen. Všechno je to velmi chytré, i když v některých případech by možná stačilo o sloku méně. Dalším velkým hitem bylo taneční vystoupení „Morris Men“. Tato část je skutečně goliášsky vtipná záležitost.

Foto: Ali Wright David Cummings se postaral o brilantní zahájení show a okamžitě nastolil tón, který je mixem Rocky Horror Picture Show a tradiční britské pantomimy v podání Ginger Johnson. Později v představení Cummings předvádí vynikající interpretaci The Masochism Tango. Další výjimečné sólové číslo přináší Lavinia Coop v novém pojetí hitu od Rihanny I May be bad but I’m Perfectly good at it. Coop trefila humornou smyslnost... naprosto dokonale.

To je jen špička ledovce toho, co tato eklektická a nespoutaná show nabízí. Vzhledem k tématům pro dospělé, vizuální stránce a hororovým či krvavým prvkům to sice není úplně představení pro menší děti – ale ruku na srdce, proč byste je tam vůbec brali?

Hrajeme do 23. prosince 2018

VSTUPENKY NA JAK CHYTIT KRAMPUSE