RECENZE: Pinter Two, Harold Pinter Theatre ✭✭✭

Paul T Davies hodnotí inscenaci Pinter Two, složenou z her Milenec a Sbírka, kterou uvádí Harold Pinter Theatre v rámci sezóny Pinter at the Pinter.

Hayley Squires a John Macmillan v Pinter Two Pinter Two

Harold Pinter Theatre, Londýn.

27. září 2018

3 hvězdičky

Rezervujte zde

V kontrastu k explicitně politickému výběru v Pinter One páruje tato druhá produkce dvě aktovky, které zkoumají nevěru, hraní rolí, identitu a osobní politiku. V hrách Milenec a Sbírka jsou manželství a vztahy podrobeny důkladnému zkoumání struktur a rolí, které si vytváříme, abychom mohli jít životem dál – a toho, jak může příběh, ať už smyšlený nebo pravdivý, rozpoutat ve vztahu vlnobití, které hrozí pohltit i ty zbytky lásky, které snad ještě zbývají. Je to mnohem lehčí večer než Pinter One, ale režie Jamieho Lloyda je rozmáchlejší a místy vsází až příliš na komiku.

Hayley Squires v Pinter Two.

V Milenci vystupují Richard a Sarah jako spořádaný, běžný středostavovský pár; potkáváme je u snídaně ve chvíli, kdy se Richard chystá do práce. Přesto se jí ptá, zda ten den přijde její milenec, a ona mu potvrdí, že ano, takže by byla vděčná, kdyby se nevracel domů brzy. Richard je samozřejmě oním milencem a společně rozehrávají různé role, aby svůj vztah oživili. Je to hra velmi poplatná své době, plná dvojsmyslů, a herectví Johna Macmillana a Hayley Squires je teatrální a nadsazené. Vše se odehrává v růžových kulisách a jsme přímo vybízeni k tomu, abychom nic z toho nebrali vážně. Russell Tovey se tu mihne jako lascivní listonoš (v duchu tehdejších lechtivých pohlednic), který Sarah nabízí „smetanu“, podobně jako její sousedce. Je to zábavné a vtipné, ale kvůli malému rozdílu mezi manželským párem a „záletnickou“ dvojicí působí kus poněkud ploše. Teprve ve chvíli, kdy chce Richard s hraním rolí přestat, začíná na povrch vyplouvat skutečná láska a něha v jejich vztahu.

Russell Tovey v Pinter Two

Silnějším kusem je Sbírka, a to nejen díky Toveymu, který patří k největším lákadlům současného britského divadla. V roli Billa mu skvěle sekunduje David Suchet jako jeho partner Harry, který si pro sebe krade každou scénu. V textu to sice není řečeno přímo, ale zvoleným stylem je zde okatý „high camp“ a hercům to prochází prostě proto, že si to náramně užívají! Jen Suchet dokáže rozesmát celé hlediště pouhým oznámením, že se jde oholit. Nemohl jsem se ubránit dojmu, že jde o šibalskou poctu Olivierovi. Druhým párem jsou James (Macmillan) a Stella (Squires). Obě dvojice spojí Jamesovo obvinění, že Bill se Stellou spal během pracovní cesty v Leedsu. Vzhledem k tomu, jak zženštile Bill působí, se to zdá nepravděpodobné, ale sexuální napětí dále graduje, když spolu Bill a James začnou flirtovat. Suchet je vynikající v tom, jak dává najevo, že veškerou moc drží v rukou Harry, a Squires je úchvatná v roli ženy, která jako jediná ze všech čtyř nakonec zná skutečnou pravdu.

David Suchet v Pinter Two

Inscenace, která byla původně televizní hrou, skvěle vystihuje žánr „Play For Today“ 60. let, a to jak hudbou, tak scénografií. Naše současné vnímání queer estetiky a genderové fluidity dává textu zajímavou perspektivu. Hra vyvolává salvy smíchu a tipuji, že u diváků bude z celé pinterovské série nejoblíbenější, i když oběma kusům dnes možná trochu chybí větší hloubka.

Hraje se do 20. října 2018

RESERVUJTE SI VSTUPENKY NA PINTER TWO

Přečtěte si naši recenzi na Pinter One