RECENZE: Muzikál Pretty Woman, Picadilly Theatre Londýn ✭✭✭✭

Ray Rackham recenzuje muzikálovou adaptaci filmového hitu Pretty Woman v režii a choreografii Jerryho Mitchella, kterou uvádí londýnské Piccadilly Theatre.

Danny Mac (Edward) a Aimie Atkinson (Vivian Wardová). Foto: Helen Maybanks Muzikál Pretty Woman

Piccadilly Theatre, Londýn

2. března 2020

4 hvězdy

Rezervovat vstupenky

Muzikál Pretty Woman, pod nímž jsou podepsáni veteráni ze světa hudby (Bryan Adams a Jim Vallance) i televize a filmu (scenárista a režisér původního snímku J. F. Lawton a zesnulý Garry Marshall) a který vede legendární broadwayský režisér Jerry Mitchell, se v Piccadilly Theatre představil nadšenému premiérovému publiku. Muzikál láká diváky na momenty, které si zamilovali v kultovním filmu z roku 1990. Dokáže si však tato produkce s tak rozmanitým tvůrčím zázemím poradit s nerovnou dynamikou moci, zastaralým motivem muže-zachránce a pochybným morálním kompasem, které film tak dovedně zakryl?

Aimie Atkinson (Vivian Wardová). Foto: Helen Maybanks

Na opačných koncích amerického snu stojí Edward (v podání Dannyho Maca, který mu dodal šarm a noblesu), jenž je příliš bohatý a úspěšný na to, aby si našel čas na přítelkyni, a Vivian (přátelská Aimie Atkinson), prostitutka se srdcem na dlani. Sledujeme jejich setkání, sexuální transakci za 3000 dolarů a následné vzplanutí citů. Přidejte k tomu postavu hotelového manažera typu Svengaliho (Bob Harms ve své životní roli), kterému k dobré víle chybí už jen kouzelná hůlka, a nejlepší kamarádku z chudinské čtvrti (Rachel Wooding, která do role Kit vložila pořádnou porci brooklynské drsnosti), a máte moderní pohádku o „Cinder-f*ckin'-Elle“.

Rachel Wooding (Kit De Luca) a Bob Harms (Happy Man) v muzikálu Pretty Woman. Foto: Helen Maybanks

Tvůrčí tým se nepouštěl do hlubší analýzy problematických prvků filmu, a výsledkem je spíše přenos než nová interpretace. Celé bloky dialogů jsou převzaty z filmu s Julií Roberts a Richardem Gerem a kostýmy Toma Rogerse vzdávají původnímu dílu víc než jen letmý hold. Pokud však došlo k nějakým změnám, rozhodně se snaží řešit genderovou nevyváženost, a tato inscenace není zdaleka tak „učesaná“ jako verze na Broadwayi v roce 2018. V této verzi se Vivian ubrání pokusu o znásilnění Ryanem Malloyem sama, místo aby čekala na záchranu od Edwarda, jak tomu bylo ve filmu. A na rozdíl od broadwayské verze, když Vivian v prvním jednání zpívá (v podání Atkinson naprosto skvěle), že by raději byla „Anywhere But Here“, a ve druhém po ochutnání vysokého života, že už se „nemůže vrátit“ (Can’t Go Back), její aktivnější role dává divákům naději, že se dokáže posunout vpřed.

Aimie Atkinson (Vivian) a soubor. Foto: Helen Maybanks

Adams a Vallance vytvořili partituru čerpající z country, rocku, popu a funku, ovinutou flamenkovým nádechem bossanovy, což se zdá být Adamsovým hudebním podpisem (píseň On A Night Like Tonight silně připomíná jeho romantickou éru poloviny devadesátých let). Edwardova „There’s Something About Her“ je teskný a náladový monolog, který Mac krásně odzpíval, zatímco „You’re Beautiful“ je soft-rockový „ušní červ“, který z hlavy jen tak nedostanete. Závěrečná děkovačka za doprovodu hitu Roye Orbisona je pozdním přídavkem (na novinářské premiéře na Broadwayi určitě nebyla) a je popravdě zbytečná, protože shazuje hudební originalitu show; Harms a Wooding ji však interpretují skvěle.

Soubor muzikálu Pretty Woman v Londýně. Foto: Helen Maybanks

Je zajímavé, že jeden z klíčových momentů filmu (scéna, kdy Vivian hluboce dojme první návštěva opery, La Traviaty) je divadelně povýšen na něco mnohem krásnějšího. Známá scéna je zasazena do melodické a textově vybroušené písně „You And I“, která prostě a dokonale vystihuje rodící se lásku. Když sál zaplní neuvěřitelně přesný soprán Kimberly Blake s hudbou Giuseppe Verdiho, transformativní síla této pohádkové fantazie přiměje i toho nejpřísnějšího kritika, aby – alespoň na okamžik – uvěřil celému příběhu. Je to nádherná ukázka hudební brilance, citlivé režie a suverénního výkonu, která sama o sobě dokazuje, že tento muzikál má co nabídnout.

Možná je to touhou po nostalgii v roce 2020, nebo faktem, že tím, že tvůrčí tým neřešil tematické problémy, vytvořil momenty krásy, které odpovídají naší potřebě vracet se k prověřenému. V každém případě je Pretty Woman úhledně zabaleným a láskyplným dopisem hollywoodskému filmu, který se jistě stane diváckým hitem.

Muzikál Pretty Woman se uvádí v Piccadilly Theatre do 2. ledna 2021. VSTUPENKY NA PRETTY WOMAN – REZERVUJTE NYNÍ!