RECENZE: Rice!, Omnibus Theatre / Wayang Kitchen ✭✭✭

Mark Ludmon hodnotí invenční představení Rice! od Wayang Kitchen a divadla Omnibus Theatre, přenášené živě přes Zoom z Velké Británie a Malajsie.

Rice!  Omnibus Theatre, Londýn / Wayang Kitchen, Malajsie

Tři hvězdičky

Vzduchem se line jemná vůně koření, zatímco sleduji Rice!, divadelní kus postavený na platformě Zoom, vysílaný živě z Wiltshire a Malajsie. Hodinu před začátkem představení se většina z nás v publiku zúčastnila online lekce vaření, kde jsme se dozvěděli, jak připravit dva klasické čínské pokrmy – čajová vejce a rýžovou kaši congee. Zážitek u ploché obrazovky se tak proměnil v něco mnohem více pohlcujícího a smyslového.

Je to skvělý koncept – využití chuti a vůně k umocnění příběhu Connie Cheng, ženy narozené v Malajsii a nyní žijící v Británii. Dva herci vystupují ve svých zemích pro diváky ve Spojeném království a Malajsii i v dalších částech světa. Michelle Wen Li ve Wiltshire a Amanda Ang v Kuala Lumpur rozkrývají Conniin příběh, od dětství ve velké čínské rodině v Malajsii přes příjezd do Anglie v 19 letech až po její zkušenosti herečky a barové zpěvačky v Londýně. Ve svých 44 letech se Connie zamýšlí nad svou identitou britské imigrantky a pocitem, že nikam nezapadá, to vše na pozadí „nepřátelského prostředí“, které brexitová Británie cizincům vytvořila. Ačkoliv postava není založena na skutečné osobě, inscenace vznikla ve spolupráci s obsazením a napsala ji Vera Chok, sama britsko-čínsko-malajská herečka, společně s Wayang Kitchen – malajsijským souborem, který se specializuje na propojování příběhů s jídlem.

Režiséři Hester Welch a Razif Hashim propojili v tomto kuse z Británie a Malajsie bohatou směs nápadů a technik – od pohádek, čínské metafyziky a satirických cestopisů až po rámování hlavního děje jako konkurzu, v němž se Ang uchází o roli Connie. Je to vynalézavé a místy interaktivní, včetně zábavné hry točící se kolem Conniiných nadějí na nalezení manžela, který by jí splnil sen o přestěhování do Anglie. Přestože jsou tyto ingredience zajímavé a zábavné, působí to spíše jako neustálé míchání chutí, aniž by se nakonec podával jasně čitelný obraz. Možná je to ale jako s onou univerzální kaší congee – je to pokrm, který může být čímkoliv, čím chcete, aby byl.

Rice! mimo jiné naznačuje, že jídlo dokáže lidi spojovat a potenciálně zahlazovat rozdíly. Ačkoliv prvek vaření není pro děj nezbytný, je to právě on, díky čemu je show tak zapamatovatelná. Moje čajová vejce – vejce natvrdo naložená v kořeněné omáčce – sice skončila katastrofou (čistě kvůli mé vlastní neschopnosti), ale bylo úžasné se spojit s lidmi z celého světa na Zoomu, společně je připravovat a sledovat, jak jídlo metaforicky i doslova prostupuje Conniiným osudem. Zatímco většina digitálního divadla je pouhým záznamem, Rice! je představením, které by mohlo fungovat pouze online. Ukazuje, jak mohou tvůrci využít technologii Zoomu k vytvoření něčeho zcela odlišného, co by na klasickém jevišti nebylo možné.

Uváděno do 28. února 2021