RECENZE: Sunset Boulevard v koncertním provedení, Curve Online ✭✭✭✭✭

Douglas Mayo recenzuje koncertní provedení muzikálu Sunset Boulevard Andrewa Lloyda Webbera, které online uvádí divadlo Curve v Leicesteru v rámci iniciativy „At Home“.

Ria Jones jako Norma Desmondová. Foto: Marc Brenner Sunset Boulevard v koncertním provedení

Curve Theatre Leicester – streamuje se právě teď

5 hvězdiček

Webové stránky divadla Curve Udělala na mě dojem už turné produkce Sunset Boulevardu Nikolaie Fostera, která vznikla v divadle Curve v roce 2018 a v níž rovněž zářili Ria Jones, Danny Mac a Adam Pearce. Současná vládní omezení si však vynutila odchod diváků z hlediště a přesun představení do online prostoru. Foster a jeho tým se s velkým úspěchem zbavili kulis a v této koncertní verzi Webberova muzikálu nastavili laťku divadelního streamování proklatě vysoko. Natáčení a streamování scénických čtení, koncertů a inscenací ušlo od březnové první uzávěry v Británii dlouhou cestu. Stream Sunset Boulevardu však hází za hlavu veškeré tradiční představy o koncertních verzích a místo toho vytváří něco naprosto neuvěřitelného. Je to revoluční počin.

Molly Lynch (Betty) a Danny Mac (Joe). Foto: Marc Brenner

Ria Jones se vrací jako Norma Desmondová, hvězda němého filmu, kterou dravý průmysl nechal za sebou, a Danny Mac se představuje jako Joe Gillis, scenárista, který ví, jak se chopit příležitosti. Adam Pearce ztvárnil Maxe, věrného komorníka s tajemstvím, který bdí nad pohodlím Normy, zatímco roli mladé a naivní Betty Sheafferové převzala Molly Lynch. Všichni tvořili pevné základy, na nichž mohl Foster vystavět svou vizi i přes omezení minimalistické koncertní produkce.

Fosterova režie dopřává Joovi filmové detaily, takže když coby vypravěč prolamuje „čtvrtou stěnu“, promlouvá k vám způsobem, jakého klasická jevištní produkce prostě nemůže dosáhnout. Oba prostory divadla Curve byly otevřeny a propojeny přes hlavní scénu. Akce se odehrává v zadních částech prvního balkonu, v provazišti vysoko nad jevištěm i ve studiovém prostoru, který skvěle posloužil scénám jako Schwab’s Drugstore. Díky velké točně a monstróznímu světelnému parku uprostřed nezůstal nevyužit jediný kout budovy.

Adam Pearce (Max) a Danny Mac (Joe). Foto: Marc Brenner

Scénografie Colina Richmonda, projekce Douglase O'Connella a svícení Bena Cracknella se spojily v úchvatnou vizuální podívanou pro nás u domácích obrazovek. Je to divadelní verze hollywoodského ateliéru a vypadá fantasticky. Zvuk Toma Marshalla je – z pohledu diváka u televize – bezchybný. Uvážíme-li množství herců pohybujících se v obrovském prostoru, orchestr a neuvěřitelný počet kamer, jde o operaci vojenských rozměrů. Na výsledku to však nepoznáte, protože Foster a choreograf Lee Proud udržují děj v plynulém pohybu. Nejde o „divadlo v aréně“, je to něco mnohem víc. Skladatel Andrew Lloyd Webber a textaři Don Black a Christopher Hampton by měli být nadšeni hudební dynamikou a srozumitelností libreta.

Obsazení koncertního provedení Sunset Boulevardu. Foto: Marc Brenner

Co se týče samotné hudby, partitury se mistrně ujali Stephen Brooker a Chris Mundy. Orchestr, který je vidět v orchestřišti (v bezpečných rozestupech), je vynikající. Nádherný filmový podkres (který jsem si doma pustil na plné pecky) mě několikrát dohnal k slzám, když jsem si uvědomil, čeho se touto produkcí podařilo dosáhnout a jak moc mi živé divadlo chybí.

Obsazení Sunset Boulevardu. Foto: Marc Brenner

V průběhu let jsem viděl mnoho různých zpracování Sunset Boulevardu a každé mělo své přednosti. Nicméně uzavření divadel kvůli pandemii umožnilo Fosterovi, jeho týmu i hercům se s touto inscenací skutečně rozletět. Je to událost sezóny a nebojím se říct, že nejlepší streamování, jaké jsem letos viděl. Jediná škoda je, že není možné lépe kontrolovat čas sledování – v předvánočním shonu mi u dveří během streamu neustále zvonili kurýři s balíčky. Otravné, ale nevyhnutelné.

Naštěstí se Sunset Boulevard v koncertním provedení streamuje až do 9. ledna 2021, což mi dává další příležitosti se k němu vrátit a znovu ho obdivovat.