RECENZE: Talking Heads (Mluvící hlavy), The Shrine, BBC iPlayer ✭✭✭✭

Paul T Davies hodnotí Monicu Dolan ve hře Svatyně (The Shrine), která je součástí série Talking Heads od Alana Bennetta, nyní dostupné na BBC iPlayer

Monica Dolan ve hře Svatyně Talking Heads: Svatyně.

Hraje Monica Dolan

Nyní online na iPlayeru.

4 hvězdičky

Pokud sledujete sérii postupně nebo čekáte na vysílání na BBC1, vězte, že jde o dvanáctou hru z dvanácti, takže tato recenze může obsahovat spoilery. Jedná se o druhou ze dvou nových epizod, které Alan Bennett napsal jako náhradu za dva původní monology určené pro herečky starší sedmdesáti let.

Lorna se právě dozvěděla o smrti svého manžela. Clifford zahynul při nehodě na motorce a Bennettovy typické motivy se hlásí o slovo hned v úvodu. Mladí policisté, odmítání moderních frází o „uzavření minulosti“ a Bennettova věčná fascinace vikáři – tentokrát je to farář, který to na motorce pořádně tůruje! Policie už na místo nehody položila květiny, prý jako varování pro ostatní řidiče. Lorna to zpočátku přejde, ale brzy začne místo navštěvovat sama a vytvoří Cliffordovi svatyni. Zjistí však, že uctít jeho památku chodí ještě někdo jiný. Nakonec potkává motorkářku Betsy a dozvídá se, že Clifford měl v motorkářské komunitě úplně jinou tvář a říkali mu Cliff. Sendviče s avokádem a sýrem, které mu chystala k obědu, tady měnil za pořádné flákoty slaniny, a policista jí navíc prozradí, že Clifford v okamžiku nárazu zrovna prožíval orgasmus.

Stejně jako ostatní monology z této série, i tento je zahraný naprosto brilantně. Monica Dolan dokonale vystihla Lornin zármutek, zmatek i typicky britskou snahu zachovat si za každou cenu dekórum. Její tvář zrcadlí naprostý děs nad odhaleními o „Cliffovi“, muži, kterého vlastně vůbec neznala a který byl někým jiným než jejím manželem Cliffordem. Zajímavé však je, že Cliff, i přes svou domnělou cizost, zůstává slušným člověkem. Ačkoliv se naznačuje, že k němu Betsy vzhlížela, že možná vozil spolujezdce nebo že měl v počítači pochybný obsah, do kterého se Lorna raději nechce pouštět, Cliff byl pro mladší motorkáře inspirací a v komunitě ho měli upřímně rádi.

Někomu může připadat trochu neuspokojivé, že nedojde k žádnému šokujícímu odhalení, ale podle mě je tato hra především studií smutku a vyrovnávání se s ním. Lorna sama v závěrečné scéně říká, že kdyby tohle byl film, skončilo by to tak, že si v kůži a v jeho výstroji otevře na místě nehody motorkářské bistro „U Cliffa“ a bude servírovat slaninové sendviče osamělým jezdcům. To, že se hra místo takových klišé soustředí na tichý a intimní proces truchlení, je její velkou předností, kterou Dolanové uměřený výkon skvěle podtrhuje. Její „uzavření minulosti“ spočívá v tom, že z Cliffových motorkářských helem udělá truhlíky na květiny – a to o Bennettově světě vypovídá v podstatě vše podstatné!

Další recenze ze série Talking Heads Obyčejná žena (An Ordinary Woman)