RECENZE: The House Of Mirrors And Hearts, Arcola Theatre ✭✭✭✭

Gillian Kirkpatrick jako Anna. Foto: Darren Bell The House Of Mirrors And Hearts

Arcola Theatre

8. července 2015

4 hvězdičky

Rezervovat vstupenky Vstoupit do divadla na muzikál, o kterém nevíte vůbec nic, je vždycky zážitek. O to větší, když víte, že se v něm představí skutečně hvězdné obsazení. Do Arcola Theatre jsem tedy na čerstvě otevřenou produkci The House Of Mirrors and Hearts vyrážel s velkým očekáváním. S hudbou a texty Eamonna O’Dwyera a scénářem Roba Gilberta jde o nový britský muzikál, na jehož vývoji se podílela organizace Perfect Pitch.

Příběh vypráví o rodině, která zůstala citově vyprahlá a traumatizovaná po tragické nehodě, při níž zahynul Annin manžel a otec dcer Lily a Laury. Ztráta je to obrovská a její následky pociťují i po letech – Anna utápí žal v alkoholu a obě dívky vedou nespoutaný život ve světě plném tajemství a lží.

Graham Bickley a Gillian Kirkpatrick. Foto: Darren Bell

Do tohoto prostředí se přimotá nový podnájemník Nathan, který studuje a spravuje dílo zapomenutého básníka. Nathanův příchod působí jako katalyzátor a vyvolává napětí, které postupně graduje, až se jejich svět ocitá na pokraji definitivního rozvratu.

Prozrazovat více by znamenalo připravit vás o momenty překvapení v tomto chytře vystavěném psychologickém dramatu. Podobně jako u vypilované detektivky, i zde tkví kouzlo v tom, že necháte děj rozplétat postupně, bez předchozí znalosti zápletky.

The House Of Mirrors and Hearts je intenzivní rodinné drama, kterému komorní prostor divadla Arcola nesmírně svědčí. Režisér Ryan McBride udržuje akci v neustálém pohybu; herci se objevují a zase mizí, přesně jako členové rodiny ve velkém domě. Divák se neubrání pocitu voyeurismu při sledování rodiny v spirále směřující k sebedestrukci. Gillian Kirkpatrick v roli Anny, zdrcené matky a manželky, podává strhující výkon. Její postava se propadla do bahna alkoholu a neštěstí, je podezřívavá a nedůvěřuje ani vlastním dcerám. Kontrast s Annou na začátku představení je drásavý. Je to bravurní herecký part, který dokonale podtrhuje tragikomické číslo Something For The Pain. Vztah Anny s dcerami tvoří páteř celého kusu a Kirkpatrick zůstává přísnou matkou i ve svých nejslabších chvilkách. Je to uhrančivý výkon, který graduje v nesmírně silném procitnutí ve druhém dějství.

Grace Rowe (Laura) a Molly McGuire (Lily) představují Anniny dcery. Jak už to u sourozenců bývá, každá je úplně jiná

Jamie Muscato a Molly McGuire. Foto: Darren Bell

povaha. Laura je po blízkém setkání s otcovou smrtí uzavřená do sebe a tichá, zatímco Lily je na svůj věk až příliš protřelá – drzá, rozervaná a citově zraněná duše, která svou bolest skrývá za masku rebelky. Píseň před vyvrcholením prvního jednání skvěle ukazuje hlasové kvality obou představitelek a upevňuje jejich charaktery před dramatickým zvratem ve druhé půli.

Graham Bickley hraje Davida, záhadného nájemníka, který Nathanovi radí a naznačuje mu, že v této rodině je leccos jinak, než se na první pohled zdá. Bickleyho projev je jistý a jeho přítomnost na jevišti tak precizně odměřená, že si diváci vychutnávají každý jeho okamžik. Ve skladbách Little Bird a The Colour Of Death jsou jeho duety s dcerami naprosto okouzlující.

Jamie Muscato ztvárňuje Nathana, poněkud neohrabaného a zakřiknutého mladého vědce, který se snaží najít souvislosti tam, kde v díle dávného předka možná ani nejsou. Nathan je hybatelem děje a Muscatovo citlivé a inteligentní uchopení role z něj dělá fascinující postavu. Je to chybějící článek, který stabilizuje nakřivenou rodinnou dynamiku. Muscato je bez debat budoucí superstar hudebního divadla.

Jamie Muscato v The House Of Mirrors And Hearts. Foto: Darren Bell

Jako mladá Lily a mladá Laura jsou Isabelle a Ella Dohertyovy rozkošné; proplétají vzpomínky s přítomností a straší současnost střípky z minulosti.

Scénograf a kostýmní výtvarník David Woodhead vytvořil pro Annu a její rodinu neuvěřitelný víceúrovňový dům. Dbal na každý detail, ať už jde o prázdné láhve od vína schované v každém koutě, nebo o spolupráci s osvětlovačem Mattem Haskinsem, která umožňuje fantastickou hru s odrazy světla.

Hudební režisér David Randall a jeho tříčlenný ansámbl v aranžmá Jo Cichonské vytvářejí tomuto dysfunkčnímu domu skvělý hudební doprovod. Od sytých melodií až po ostré, řezavé tóny – celá zvuková kulisa perfektně ladí s děním na scéně.

I přes mé nadšení z materiálu je zřejmé, že show by ještě potřebovala trochu „obrousit“. Vyleštění tohoto neopracovaného diamantu by mohlo uvolnit ještě více emocí. Některé sborové pasáže mi přišly trochu disharmonické a úvodu by prospělo větší tempo, aby se inscenace dříve rozjela.

To je však jen detail – o budoucnost britského muzikálu se zdá být postaráno. Je osvěžující vidět kus, který nespoléhá na známé hity (jukebox musical) ani filmovou předlohu, ale vsází na původní příběh.

Pokud patříte k fanouškům muzikálů typu Next To Normal (Next to Normal - Na pokraji sil), pak vás The House Of Mirrors and Hearts nadchne. Je to temné, psychologické a neustále překvapující dílo. The House Of Mirrors And Hearts se v Arcola Theatre hraje až do 1. srpna 2015.