RECENZE: Koncertní série Setha Rudetského – Beth Malone, online ✭✭✭✭✭

V rámci série Seth Concert Series, kterou lze v těchto dnech zhlédnout on-line, se k Sethu Rudetskymu připojila fenomenální Beth Malone. V recenzi pro British Theatre ji hodnotí Julian Eaves.

Beth Malone The Seth Concert Series s Beth Malone

On-line stream

5 hvězdiček

Navštivte Sethovy webové stránky

Svižná skladba „The Life of the Party“ od Andrewa Lippy posloužila jako skvělý úvodní kousek pro nejnovější díl úspěšné série kabaretních talk show Setha Rudetského. Celý večer měl zvláštní jiskru, k čemuž přispěla i úvodní výzva našeho hudebního režiséra k volební účasti (to je ten jediný typ politické agitky, který od pana Rudetského rádi uslyšíme). Ale jaká to byla změna, když se Beth Malone přehoupla do chraplavého, barem nasáklého přednesu „Just In Time“ (Jule Styne, Betty Comden/Adolph Green). Inspiraci čerpala u Judy Garland, i když píseň byla původně napsána pro Judy Holliday. Beth však svým hlasem v závěru připomínala spíše Jerry Southern po několika martini navíc. Ta flexibilita! Jedním z hlavních rysů těchto koncertů je, že si Seth vybírá umělce s dechberoucím technickým rozsahem, kteří dokážou plynule přecházet mezi žánry a vždy znít naprosto autenticky v tom, co právě zpívají. Tedy, spíše v tom, čím právě jsou!

Velkou částí života i práce Maloneové je její upřímné nasazení pro LGBTQ+ komunitu, pro kterou každoročně odehraje kolem 50 benefičních koncertů. Bylo skvělé slyšet ji o tom mluvit, zejména když prozradila, že svou spřízněnou duši a budoucí manželku Shelley potkala už ve svých 22 letech. (A ano, i po všech těch letech jsou stále spolu.) Další číslo, popová píseň „Where Are You Now?“ od Randyho Kylina, bylo naprosto úžasné. Překrásná, jednoduchá a něžná balada plná velkých emocí, kterou Beth zazpívala s křišťálovou čistotou a srdcem na dlani. Přesně taková hudba dává hlas hledající a toužící duši.

„On My Own“ (Schönberg/Boublil) byla balada v podobném duchu, ale tentokrát podaná se sametovým nádechem a lehkým country stylem, přesto obohacená o drama vnitřního zápasu. To nás plynule přeneslo do ráznějších poloh s písní „I Need An Old-Fashioned Lesbian Love Story“. Andrew Lippa zde opět dokázal, že o lidské povaze ví víc, než si většina autorů troufá jen představit. Je to trochu jako setkání Toma Lehrera s Jerrym Hermanem. Maloneová zvládá tato ztřeštěná kabaretní čísla se stejným nasazením jako zbytek svého repertoáru. Má totiž štěstí na skvostný materiál – ona prostě nezpívá nic, co by nebylo naprosto světové a neuvěřitelné. Opravdový New York!

Poté jsme se rovnou ponořili do další várky broadwayského povídání o bláznivém světě castingů a zkoušek. „I Quit“ je konkurzní písní, která ukončí VŠECHNY konkurzní písně, a v podání Beth to byl skutečný virtuózní výkon. Přehledné a jemné aranžmá písně „Unruly Heart“ (z muzikálu The Prom od Matthewa Skylara a Chada Beguelina) od Davida Dyera vytvořilo krásný kontrast. Maloneová zde dostala více prostoru pro svůj sytý „country-siréní“ hlas a v refrénu „You will be found“ nabídla vášnivé přitakání optimismu a vytrvalosti – vlastnostem, které sama ztělesňuje.

Jako by to chtěla potvrdit, hned nato zazněla skladba „The Life I Never Lived“ z Menkenova muzikálu Sestra v akci (Sister Act). Přinesla vítanou změnu nálady; do hlasu Maloneové se dostalo více oceli, ale se stejnou precizností ve frázování a vyprávění příběhu. Je to však na hony vzdálené od přístupu v muzikálu Fun Home (Lisa Kron/Jeanine Tesori) s jeho radikálním stylem psaní pro zpěv. Maloneová zde rozebírá, jak se zpěvák potýká s hyper-naturalistickou interpretací postav a jejich výrazovostí. Vítězkou týdenní soutěže se stala Caitlin Caruso, která nám ukázala skvělý klip s písní „Ring Of Keys“. Ale „Maps“ je ještě náročnější číslo, vyžadující od interpreta obrovskou škálu dovedností k vyjádření lyrismu v hudbě, zatímco neustále rozplétá dějovou linku. Jeanine Tesori je génius v tom, jak zaplétá melodie do hudební textury, aniž by se nechala svazovat tradiční formou. A funguje to dokonale. Navzdory mnoha oceněním je Tesori stále nedoceněnou skladatelkou, přestože patří k naprosté špičce.

V téže lize hraje i Meredith Willson, jehož muzikál „The Unsinkable Molly Brown“ nám zvedl náladu nezdolnou písní hrdinky „I Ain't Down Yet“. Byla to hotová slavnost v americkém stylu. Všechno to působilo nesmírně příjemně a dovedlo nás to zpět k „Ring Of Keys“ v podání Beth Malone. Zde opět předvedla svou omračující schopnost přecházet mezi intenzivními emocemi, aniž by na vteřinu vypadla z rytmu. Čirá dokonalost!

Přečtěte si další recenze série Seth Concert Series