Sestra v akci 2020 – Opravdu na věku nezáleží?

Ve středu večer doslova vybuchl twitterový svět i divadelní diskusní fóra. Světem totiž obletěla zpráva, že se hollywoodská legenda, vášnivá odpůrkyně Trumpa a moderátorka The View, třiašedesátiletá Whoopi Goldberg, chystá do West Endu. Má se totiž vrátit do role Deloris Van Cartier v limitované sérii muzikálu Sestra v akci (Sister Act) – tedy do role, kterou před 27 lety jako šestatřicetiletá proslavila na filmovém plátně. A co víc, v roli Matky představené, kterou v kultovním filmu z roku 1991 ztvárnila všemi milovaná představitelka „pichlavých“ babiček Maggie Smith, se představí naprosto úžasná šedesátiletá Jennifer Saunders. Celá situace s sebou nese jistou dávku ironie: když Whoopi stála na prknech West Endu naposledy v roce 2010, nahradila v roli Matky představené tehdy sedmasedmdesátiletou Sheilu Hancock, zatímco v řeholním rouchu jako Deloris tančila šestadvacetiletá Patina Miller. Nyní Whoopi přebírá žezlo od Brendy Edwards, která je o téměř dvacet let mladší než ona.

Maggie Smith a Whoopi Goldberg ve filmu Sestra v akci. Foto: Touchstone Pictures

Debaty na sociálních sítích se okamžitě zaměřily na věk obou představitelek. Je uvěřitelné, aby Matka představená byla nyní mladší než barová zpěvačka Deloris, když v původním příběhu měla být o zhruba dvacet let starší a o poznání moudřejší? Je uvěřitelné, že by šedesátnice byla na útěku kvůli aférce s mafiánským bossem? Neutrpí děj kvůli tomuto „stárnutí“ postav? Změní se dynamika představení natolik, že bude show k nepoznání?

Bette Midler v muzikálu Hello, Dolly! na Broadwayi. Foto: Julia Cervantes

Není to poprvé, co obsazení starší herečky vyvolalo podobné otázky. Když v roce 2017 Bette Midler obula střevíčky nejslavnější dohazovačky světa Dolly Levi v broadwayském revivalu Hello, Dolly!, ozývaly se stejné obavy. Jistě, role byla napsána pro ženu o několik desetiletí mladší, než byla tato sedmdesátiletá hvězda, a v době vzniku muzikálu (v 60. letech) byl věk 70 let považován za hluboké stáří. Midler však pochybnosti newyorské kritiky smetla hned během premiéry a odnesla si cenu Tony. Ostatně i Carol Channing hrála svou životní roli Dolly, kterou stvořila v roce 1964, ještě o třicet let později v roce 1994 – stále s plným nasazením a k radosti fanoušků. A pokud zamíříme ještě dál do historie, v revivalu Annie Get Your Gun v Lincoln Center v roce 1966 zářila původní hvězda Ethel Merman celých dvacet let po své první premiéře v této roli. Zdá se, že v „zlatém věku“ muzikálu platilo, že pokud jste roli uzpívali, nebo se o to alespoň s vervou pokusili, diváci vás respektovali. Za zmínku stojí, že právě tento návrat Ethel Merman byl jedinou televizní produkcí z Lincoln Center v onom desetiletí, byť šlo o zkrácenou devadesátiminutovou verzi pro NBC.

Whoopin věk se dokonce stal součástí kampaně. Sama herečka přiznává, že její Deloris bude „starší a zkušenější“, skladatel Alan Menken naznačuje, že Goldberg do role vnese „nové prvky“, a producenti zdůrazňují, že jde o neopakovatelnou příležitost vidět Whoopi v řeholním rouchu naposledy. Celý marketing jako by říkal: „Lidi, pojďme Whoopi oslavit, než tenhle kostým definitivně pověsí na hřebík.“

Tracie Bennett v muzikálu Follies. Foto: Johan Persson

Proč jsme ale najednou tak posedlí věkem hlavních představitelů – nebo přesněji řečeno, proč nás tak trápí věk hlavních hrdinek? Zdá se totiž, že tato debata se týká především žen. Stephen Sondheim to geniálně vystihl ve své ódě na přežití „I’m Still Here“, kterou nenapodobitelná Tracie Bennett fenomenálně zazpívala v revivalu Follies v National Theatre v roce 2017: „Nejdřív jsi svůdná upírka, pak něčí matka a nakonec prostě jen kempová ikona.“

Totéž platí pro činohru, zejména tu shakespearovskou. Julie, Beatrice nebo Porcie jsou obvykle svěřovány čerstvým absolventkám herectví, zatímco ženy v nejlepším věku jsou často odsunuty do rolí chův, matek nebo ježibab. Většina současných her, které mají silnou stárnoucí ženskou hrdinku, tak činí právě proto, že věk je klíčovým tématem děje. Pokud tomu tak není, kritici si věk herečky do recenze stejně rádi přimíchají. Takové obavy se však málokdy řeší v Královské opeře (ROH) nebo v ENO, kde se cení dekády tréninku a vyzrálost hlasu. Oznámení o obsazení Tosky ve středním věku by tam nikoho neudivilo.

Propagační foto Yula Brynnera v muzikálu Král a já (The King and I). Debata o věku se u mužů, jak je vidno, téměř nikdy nevede. Yul Brynner hrál krále Siamu s přestávkami celých 34 let, až do roku 1985. Je zajímavé, že s každou další produkcí, do které Brynner nastoupil, byla jeho partnerka v hlavní roli mladší. Pokud se podíváme na domácí britskou scénu, nedávno jsme nadšeně aplaudovali návratu sedmapadesátiletého Michaela Balla do koncertní verze Bídníků (Les Misérables) z roku 2019, ačkoliv tuto roli v roce 1986 v Barbicanu původně hrál tehdy dvaatřicetiletý Roger Allam. Role Fantine je však obsazována stále mladšími tvářemi – sedmadvacetiletá Carrie Hope Fletcher převzala v roce 2019 part, který v roce 1986 interpretovala tehdy sedmatřicetiletá Patti LuPone. U Javertů, Valjeanů a Toddů je věk zkrátka jen číslo a může se pohybovat jakýmkoliv směrem, aniž by to někoho pohoršovalo.

Carrie Hope Fletcher (Fantine) a soubor. Foto: Matt Purphy

Materiály k nadcházející produkci slibují novou verzi pro jeviště, což vyvolává otázku: stanou se zralá léta Deloris Van Cartier součástí příběhu? Bude vrstevnicí Matky představené? Bude její věk hýbat dějem? Moje odpověď na všechny tyto otázky i na pochyby o třiašedesáti letech Whoopi zní – upřímně – no a co? Deloris Van Cartier je geniálně napsaná komediální postava; byla jí v roce 1992 a nepochybně jí bude i v roce 2020. Ať už jste paní Lovettová nebo Sweeney Todd, Popelka nebo krásný princ, vezměme si příklad z šestaosmdesátileté Joan Collins. Ta prohlásila, že věk je podstatný pouze tehdy, pokud jste láhev vína!

REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA WHOOPI GOLDBERG V MUZIKÁLU SESTRA V AKCI