RECENZE: Barber Shop Chronicles, National Theatre ✭✭✭✭

Obsazení hry Barber Shop Chronicles v National Theatre Barber Shop Chronicles Dorfman Studio

National Theatre

8. června 2017

4 hvězdičky REZERVOVAT VSTUPENKY V afrokaribské černošské komunitě jsou vlasy naprostým základem. Kde jinde tedy rozehrát drama než v holičství? Inscenace v dorfmanském studiu Národního divadla (The National) zachycuje propletené příběhy a postavy, které si odskočily „na sestřih“ v Londýně, Lagosu i jinde. Je to sonda do černošské maskulinity a toho, co znamená v 21. století. Žádné téma nezůstane opomenuto; homosexualita, násilí, ženy, výchova dětí, byznys, sémantika, otroctví, alkoholismus, kriminalita i chybějící otcové – to vše se zde důkladně rozebírá. Hře se daří úspěšně zachytit komplexní vhled do prostředí, které navštěvuje jen určitá část společnosti. Barber Shop Chronicles s délkou 1 hodina a 45 minut bez přestávky svižně utíkají a nabízejí divadelní večer plný radosti. Energie a elán, s nimiž hraje silné obsazení, jsou nakažlivé a režie Bidžana Šejbáního zajišťuje, že text, který místy působí až adolescentně, vyznívá vždy úderně a vzrušujícím způsobem.

Už scéna před začátkem má neuvěřitelný šmrnc. Sedíme po všech čtyřech stranách a ve třech patrech sálu Dorfman, obklopeni záměrně chaotickou kabeláží a bláznivými cedulemi holičství lákajícími na nejnovější účesy a „freshest cuts“. Nad středem jeviště visí obrovský svítící drátěný globus, který nám pomáhá určit polohu scén, zatímco přelétáme z kontinentu na kontinent. Herci jsou v plném proudu už v momentě, kdy diváci vcházejí do sálu. Měl jsem to (ne)štěstí, že mě vytáhli na jedno z nespárovaných holičských křesel přímo na scéně, aby mě „metaforicky“ ostříhali. Interakce mezi herci a publikem je hravá a veselá a za doprovodu bujarých rytmů socy hra začíná burácením celého souboru u sledování fotbalového utkání na televizi bez obrazovky.

Anthony Welsh jako Winston v Barber Shop Chronicles. Foto: Marc Brenner

Scény se točí kolem hlavního příběhu Samuela v dojemném podání Fisaya Akinada, který pracuje v holičství Tři králové u nejlepšího kamaráda svého otce (Cyril Nri) spolu s energickým jamajským svůdníkem (Antony Welsh). Kolem nich Inua Ellams proplétá síť holičství v Nigérii, Ghaně, Zimbabwe a Jihoafrické republice, plných mužů, kteří potřebují víc než jen ostříhat. Za zmínku stojí výkony Patrice Naiambany jako rozčarovaného alkoholika spílajícího Mandelovi a jeho prázdnému usmiřování, a Simona Manyondy v roli hipstera, který koktavě rozebírá sémantický rozdíl mezi „n-word“ výrazy a možnost jejich přivlastnění, zatímco puntičkářsky cituje Tupaca. Hammed Animashaun hraje dokonale odpozorovaného lotharia z jihovýchodního Londýna, ovládá jeviště a diváky svými výstupy naprosto odbourává, zatímco tyráda Suleho Rimiho o úpadku „pigeon english“ (pidžin) představuje moment k zamyšlení. Jeho postřeh, že pidžin je forma komunikace spojující všechny lidi afrického původu a umožňující mluvčím více než 500 jazyků se domluvit, a smutek z toho, že mu jeho dítě odpovídá spisovnou angličtinou (RP), je nečekaně působivý. Skvělá je také hudební režie Michaela Henryho, jehož a cappella kompozice prokládají a odlehčují některá těžší témata.

Cyril Nri jako Emmanuel a Kwami Odoom jako Ethan v Barber Shop Chronicles. Foto: Marc Brenner Pro kohokoli, kdo vyrostl v jihovýchodním Londýně, je tato hra v podstatě povinností. Afrokaribská holičství jsou tu stejnou stálicí jako „The Cat of Catford“ nebo loď Cutty Sark. Bylo skvělé nahlédnout do kultury, která je zjevně mnohem víc než jen službou k úpravě vlasů, nicméně některé diskuse o černošské maskulinitě mi přišly trochu zpátečnické. Bylo skvělé slyšet, jak osobnosti jako Mandela, Martin, Malcolm, Mugabe, Fela, Tupac a další monumenty formovaly obraz černošského muže v širší kultuře, ale marně jsem čekal na zmínku o Obamovi a o tom, jak tyto archetypy rozbil pro černošské muže vyrůstající v 21. století. Jak ale potvrzuje postava Cyrila Nriho v závěrečné scéně, nejdůležitější otázkou zůstává: „Jak se pohneme vpřed, co uděláme dál?“ Večer tak končí nanejvýš pozitivním a nadějným tónem.

REZERVOVAT VSTUPENKY NA BARBER SHOP CHRONICLES V NATIONAL THEATRE