RECENZE: Berberian Sound Studio, Donmar Warehouse ✭✭✭✭

Paul T Davies v recenzi hodnotí Berberian Sound Studio, které se nyní hraje v londýnském Donmar Warehouse.

Tom Espiner v inscenaci Berberian Sound Studio. Foto: Marc Brenner Berberian Sound Studio.

Donmar Warehouse

15. února 2019

4 hvězdičky

REZERVUJTE VSTUPENKY

Na motivy původního scénáře Petera Stricklanda vytvořili Tom Scutt (režisér) a autor Joel Horwood napínavé psychologické drama, které vás s přibývajícími minutami čím dál silněji svírá. Zvukař Gilderoy přijíždí do Itálie, aby pracoval na filmu, o kterém si myslí, že je o koních. Ve skutečnosti jde ale o horor (i když režisér tvrdí opak) a Gilderoy se postupně stává posedlým vytvářením krvavých zvukových efektů, zejména pro drastické finále filmu. Hranice mezi realitou a fikcí se stírá, Gilderoy ztrácí kontakt se svou matkou, která doma přichází o zrak, a studio se stává jeho jedinou existencí.

Beatrice Scirocchi a Lara Rossi v Berberian Sound Studio. Foto: Marc Brenner

Toto prolínání realit je nastoleno hned v úvodu chytrou sekvencí přecházející od hlasu mimo obraz přes ruchy (foley) až po živý výstup na scénu. Divadlo Donmar je pro tento zneklidňující příběh ideálním prostorem; Anna Yates a Tom Scutt navrhli vynikající scénu zvukového studia, která nás spolu s fenomenální kompozicí a zvukovým designem Bena a Maxe Ringhamových (skutečných hvězd této show) doslova pohřbí v ateliéru společně s Gilderoyem. S úzkostí sledujeme pohyb ve stínech, děsí nás klepání na dveře, za kterými nikdo není, a strategicky umístěné rány nejednou donutily diváky v hledišti nadskočit hrůzou!

Tom Brooke. Foto: Marc Brenner

Celé představení táhne vynikající výkon Toma Brookea v roli Gilderoye. V mnoha ohledech je to klasický příběh Angličana „vyvrženého na břeh“ v cizí zemi, který se trápí s výdaji a bojuje s jazykovou bariérou. Jeho mimika je úchvatná – provede nás od počátečních obav přes nadšení ze špičkového vybavení až po šok z brakového krváku a nakonec i naprosté vyčerpání, jak se jeho duševní zdraví hroutí. Je to hypnotizující podívaná.

Sidney Kean. Foto: Marc Brenner

Hra zasazená do 70. let zkoumá také zneužívání a sexualizované násilí na ženách a manipulaci s herci při ztvárňování rolí. To ilustruje boj hlasové umělkyně Sylvie v vášnivém podání Lary Rossi, která odmítá dabovat scény mučení a odchází, zatímco její kolegyně Carla (Beatrice Scirocchi) je doháněna k šílenství Gilderoyovým obsesivním hledáním dokonalého výkřiku. Velmi zábavní jsou Tom Espiner a Hemi Yeroham v rolích ruchařů Massima a Massima. Po zhlédnutí toho, jak všestranná může být zelenina při vytváření zvuků mučení, už se na ni nikdy nebudete dívat stejně! Impresivní je také Enzo Cilenti v roli tyranského Francesca, který umělce tlačí až na samou hranici sil.

Zneklidňující a přitom nesmírně poutavý kousek nabízí sevřený a intenzivní divadelní zážitek, který pracuje v mnoha podprahových rovinách a vyhýbá se laciným trikům. Budete mít pocit, že Gilderoy studio už nikdy neopustí – a pocítíte vděčnost, že vy můžete!

Hraje se do 30. března 2019

REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA BERBERIAN SOUND STUDIO