Již od 1999

Důvěryhodné novinky a recenze

26

let

to nejlepší z britského divadla

Oficiální vstupenky

Vyberte si svá místa

Již od 1999

Důvěryhodné novinky a recenze

26

let

to nejlepší z britského divadla

Oficiální vstupenky

Vyberte si svá místa

  • Již od 1999

    Důvěryhodné zprávy a recenze

  • 26

    let

    to nejlepší z britského divadla

  • Oficiální vstupenky

  • Vyberte si svá místa

NOVINKY

RECENZE: Blackout, Drayton Arms Theatre ✭✭

Publikováno

Od

Daniel Coleman Cooke

Share

Blackout

Divadlo Drayton Arms

13. října

2 hvězdičky

Mladý dramatik Tim Cook si na nezávislé scéně vybudoval silné jméno; jeho hra Crushed získala na letošním Brighton Fringe cenu za nejlepší novou hru.

Jedna z jeho starších prací, Blackout, se právě uvádí v Drayton Arms. Jde o poutavý „postapokalyptický psychologický thriller“ odehrávající se během výpadku proudu v anglickém Swindonu.

Cynický Mark (Tim Cook) má novou sousedku, hyperaktivní a příliš bujnou fantazií oplývající Tracy (Amani Zardoe). Uprostřed náhlé temnoty si dělají společnost, ale brzy je znepokojí zjištění, že tma přetrvává i poté, co příští ráno nevyjde slunce.

Námět je to zajímavý a hra je prošpikována dramatickými momenty a břitkými dialogy. Hlavní překážkou se však zdá být fakt, že ani jedna z postav není vyloženě sympatická. Mark je takový misantrop, že k němu divák těžko hledá vztah, a Tracy je natolik iritující a hysterická, že jí také nemůžete úplně fandit.

Inscenaci navíc zbytečně zatěžují hudební vložky, které neladí s celkovým tónem. Blackout je v jádru syrová záležitost, takže dělat z něj quasi-muzikál působí neuváženě a v praxi poněkud absurdně (opravdu byste měli chuť nebo možnost hrát na kytaru během totálního výpadku proudu?!).

I přes tyto výtky mají Cook i Zardoe příjemné hlasy, díky čemuž jsou písně snesitelnější, než by se mohlo zdát. Přestože hrají frustrující postavy, oba jsou nuancovaní herci, kteří svým rolím dodávají emocionální hloubku; scéna, v níž rozebírají poslední hodiny Markovy přítelkyně, je zahraná obzvlášť přesvědčivě.

Neustálé „hláškování“ je však občas unavující a hra působí v určitých místech nevyrovnaně. Tempo závěru je dosti sporné; působí uspěchaně a výsledné rozuzlení kvůli tomu míjí cíl. Celková stopáž činí něco málo přes hodinu; propracovanější finále by bylo žádoucí a umožnilo by zodpovědět řadu nezodpovězených otázek (především tu, proč se vlastně světla zhasla).

Scéna byla prostá, leč vcelku efektivní, i když na hru s názvem Blackout v ní bylo až příliš světla. Herci sice potřebují vidět, ale sledovat postavy vrávorající v relativně dobrém osvětlení působilo zvláštně. Trochu více tmy by také dodalo na děsivosti několika lekačkám, které jsou v inscenaci roztroušeny.

Blackout je dílem autora, který má před sebou slibnou budoucnost, má dobrý námět a několik silných momentů. I když je skvělé vidět mladé dramatiky uvádět původní materiál, pro případný přenos na další scény by to chtělo vybrousit scénář.

Blackout se v divadle Drayton Arms hraje do 17. října 2015

Sdílejte tento článek:

Sdílejte tento článek:

Dostávejte to nejlepší z britského divadla přímo do vaší schránky

Získejte jako první přístup k nejlepším vstupenkám, exkluzivním nabídkám a nejčerstvějším novinkám z West Endu.

Z odběru se můžete kdykoli odhlásit. Zásady ochrany osobních údajů

SLEDUJTE NÁS