NOVINKY
RECENZE: Blackout, Drayton Arms Theatre ✭✭
Publikováno
Od
Daniel Coleman Cooke
Share
Blackout
Divadlo Drayton Arms
13. října
2 hvězdičky
Mladý dramatik Tim Cook si na nezávislé scéně vybudoval silné jméno; jeho hra Crushed získala na letošním Brighton Fringe cenu za nejlepší novou hru.
Jedna z jeho starších prací, Blackout, se právě uvádí v Drayton Arms. Jde o poutavý „postapokalyptický psychologický thriller“ odehrávající se během výpadku proudu v anglickém Swindonu.
Cynický Mark (Tim Cook) má novou sousedku, hyperaktivní a příliš bujnou fantazií oplývající Tracy (Amani Zardoe). Uprostřed náhlé temnoty si dělají společnost, ale brzy je znepokojí zjištění, že tma přetrvává i poté, co příští ráno nevyjde slunce.
Námět je to zajímavý a hra je prošpikována dramatickými momenty a břitkými dialogy. Hlavní překážkou se však zdá být fakt, že ani jedna z postav není vyloženě sympatická. Mark je takový misantrop, že k němu divák těžko hledá vztah, a Tracy je natolik iritující a hysterická, že jí také nemůžete úplně fandit.
Inscenaci navíc zbytečně zatěžují hudební vložky, které neladí s celkovým tónem. Blackout je v jádru syrová záležitost, takže dělat z něj quasi-muzikál působí neuváženě a v praxi poněkud absurdně (opravdu byste měli chuť nebo možnost hrát na kytaru během totálního výpadku proudu?!).
I přes tyto výtky mají Cook i Zardoe příjemné hlasy, díky čemuž jsou písně snesitelnější, než by se mohlo zdát. Přestože hrají frustrující postavy, oba jsou nuancovaní herci, kteří svým rolím dodávají emocionální hloubku; scéna, v níž rozebírají poslední hodiny Markovy přítelkyně, je zahraná obzvlášť přesvědčivě.
Neustálé „hláškování“ je však občas unavující a hra působí v určitých místech nevyrovnaně. Tempo závěru je dosti sporné; působí uspěchaně a výsledné rozuzlení kvůli tomu míjí cíl. Celková stopáž činí něco málo přes hodinu; propracovanější finále by bylo žádoucí a umožnilo by zodpovědět řadu nezodpovězených otázek (především tu, proč se vlastně světla zhasla).
Scéna byla prostá, leč vcelku efektivní, i když na hru s názvem Blackout v ní bylo až příliš světla. Herci sice potřebují vidět, ale sledovat postavy vrávorající v relativně dobrém osvětlení působilo zvláštně. Trochu více tmy by také dodalo na děsivosti několika lekačkám, které jsou v inscenaci roztroušeny.
Blackout je dílem autora, který má před sebou slibnou budoucnost, má dobrý námět a několik silných momentů. I když je skvělé vidět mladé dramatiky uvádět původní materiál, pro případný přenos na další scény by to chtělo vybrousit scénář.
Dostávejte to nejlepší z britského divadla přímo do vaší schránky
Získejte jako první přístup k nejlepším vstupenkám, exkluzivním nabídkám a nejčerstvějším novinkám z West Endu.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit. Zásady ochrany osobních údajů