RECENZE: Chitty Chitty Bang Bang, West Yorkshire Playhouse ✭✭✭✭✭

Harry Grasby jako Jeremy, Lucy Sherman jako Jemima a Jon Robyns jako Caractacus Potts. Foto: Alastair Muir Chitty Chitty Bang Bang

West Yorkshire Playhouse

10. 12. 15

5 hvězdiček

Koupit vstupenky V době, kdy se většina britských divadel oddává tradičním vánočním pantomimám, divadlo West Yorkshire Playhouse zariskovalo a jako svůj sváteční titul nasadilo Chitty Chitty Bang Bang. Soudě podle dnešních reakcí publika, které ve stoje bouřlivě tleskalo, jako by na tom závisel jejich život, se tento tah více než vyplatil. Muzikálu Chitty Chitty Bang Bang trvalo třicet let, než dorazil na jeviště. Původní film z roku 1968 vznikl pod rukama nepravděpodobné směsi tvůrců, kterým se podařilo namíchat naprosto neodolatelný koktejl, jenž odolal zkoušce času a díky stabilnímu místu ve vánočním televizním programu se stal klasikou napříč generacemi. Je zajímavé, že se na scénáři k filmu podílel Roald Dahl – na příběhu je znát, že stejně jako v jeho knihách, i zde nechybí ona „temná stránka“, která děti i dospělé tak fascinuje.

Foto: Alastair Muir

V nynějším nastudování (teprve druhé velké produkci v Británii vůbec) spojilo West Yorkshire Playhouse síly s produkční společností Music and Lyrics, díky čemuž se tento létající div světa rozjede během roku 2016 po divadlech celé Británie.

Inscenace vznikla pod zkušeným dohledem režiséra Jamese Brininga. Jedinou výraznější změnou je znovuzařazení jímavé balady Lovely Lonely Man, která ve verzi z roku 2002 chyběla, a naopak vyškrtnutí písně Childcatchera (Chytače dětí) Kiddie Widdie Winkies, která byla možná až příliš strašidelná. Zatímco produkce v londýnském Palladiu byla velkolepou show navrženou pro legendární obří scénu, Briningovi se podařilo vytvořit stejně spektakulární zážitek, který je však komornější a má v sobě obrovský kus srdce.

Don Gallagher a Tamsin Carroll jako vulgárští manželé Bombhurstovi. Foto: Alastair Muir

Scéna Simona Higletta se skvěle doplňuje s nápaditými videoprojekcemi Simona Wainwrighta. Oběma výtvarníkům se podařilo vytvořit nejen současný svět Chitty, ale i její slavnou minulost vítěze Grand Prix, ze kterého zbyl jen vrak. Vizuální stránka přitom nijak neubírá na síle vyprávění, naopak podněcuje fantazii a otevírá prostor pro ještě hlubší zážitek.

Stephen Mear opět dokázal vytvořit muzikál, který plyne naprosto přirozeně. Všechna velká sborová čísla na scéně doslova explodují energií. Písně jako Me Ol’ Bamboo, Toot Sweets a The Bombie Samba (napsaná přímo pro jevištní adaptaci) jsou nakažlivě radostné a publikum při nich tleskalo v jakémsi opojení dětskou nostalgií. Jon Robyns v roli Caractacuse Pottse je ve svém živlu. Jeho výkon v průběhu večera graduje; hraje s jiskrou v oku a diváky si okamžitě získá. U Hushabye Mountain jsme byli já i můj doprovod v polovině prvního jednání naměkko, což není zrovna snadný úkol. Robyns působí jako velké dítě, které někdo pustil do továrny na čokoládu (moment, to je jiný muzikál), ale víte, co tím myslím. Z každé minuty na jevišti je cítit, jak moc si to užívá, a tato radost vytvořila s diváky pouto, které vydrželo až do konce.

Amy Griffiths jako Truly Scrumptious. Foto: Alastair Muir Robynse na scéně doplňuje skvělá Amy Griffiths jako Truly Scrumptious. Její Truly má v sobě méně ze Sally Ann Howes a více z Keiry Knightley – je to nezávislá a úžasná žena. Griffithsové sedí velká hudební čísla, ale nejvíce zazáří v Lovely Lonely Man a Doll On A Music Box, dvou nejkrásnějších baladách celého představení.

Žádná Chitty se neobejde bez pořádných padouchů a tato inscenace má ty nejlepší. Don Gallagher jako baron Bombhurst a Tamsin Carroll jako baronka Bombhurstová hrají tento vulgárský pár naprosto brilantně. Jako stará vaudevillová dvojice trefí každým pohybem, textem i vtipem přesně do černého. Jsou sice odporní, jak se na záporáky sluší, ale svou roli „glamour“ rozmazlených padouchů si nesmírně užívají a publikum jim to baští.

Sam Harrison (Boris) a Scott Paige (Goran) v rolích neschopných vulgárských špionů jsou prostě skvělí. Mají jedny z nejlepších hlášek v celé hře a skvělou píseň Act English. Tahle dvojice zastává roli klasických „panto sidekicks“ a občas jsou snad ještě zábavnější než samotný baron s baronkou. Jsou to pravděpodobně nejnemožnější a zároveň nejroztomilejší špioni v branži.

Andy Hockley jako dědeček Potts je úžasný v roli muže, který před světem prchá na výlety do Indie (v podobě vtipně upravené kadibudky). Podobně jako Lionel Jeffries v původním filmu, i Hockleyho Grandpa Potts je přesně tak bombastický a skvělý, jak jen můžete doufat. Jeho řízné číslo s vulgárskými vědci The Roses Of Success je prostě špičkové.

Stephen Matthews jako Chytač dětí. Foto: Alastair Muir

Postava Chytače dětí vyvolávala u dětí po celá léta hrůzu a tento děsivě vyhlížející padouch je jedním z vrcholů i v této inscenaci. Křivý nos, baletní cupitání a ty příšerné oči dělají z této postavy v podání Stephena Matthewse skutečnou lahůdku. Za pomoci Wainwrightových projekcí se Matthews doslova plíží po jevišti a jeho slizce děsivý výkon je radost sledovat. Děti kolem mě vypadaly upřímně vyděšeně, přesně tak, jak to má být.

Tato inscenace je především týmovou prací. Ewen Cummings v roli hračkáře má několik skvělých momentů a živý dětský sbor dělá z písně Teamwork ve druhém jednání přesně ten motor, který muzikál dotlačí do vítězného konce. Vynikající výkony v ansámblu podali také Ewan Gillies, Abigail Climer a Perry O’Dea.

Andy Hockley jako dědeček Potts a vulgárští vědci. Foto: Alastair Muir Hvězdou večera je však bezpochyby hudba Roberta B. Shermana a Richarda M. Shermana. Na světě se najde jen málokdo, kdo by nikdy neslyšel jejich skladby k Disneyho filmům jako Mary Poppins nebo Bedknobs and Broomsticks. Tito dva neuvěřitelní talenti napsali přes 150 písní pro více než 27 filmů a desítky televizních pořadů. Je to obrovský hudební odkaz a Chitty Chitty Bang Bang se pyšní jedněmi z jejich nejkrásnějších melodií. Na premiéře snad nebyl nikdo, kdo by si na závěr nezpíval titulní píseň s úsměvem od ucha k uchu. Až se Chitty objeví v divadle blízko vás, určitě si pořiďte lístky. Vezměte děti, nebo jděte klidně sami a nechte se pohltit tou obrovskou vlnou radosti, která z jeviště sálá. Chitty Chitty Bang Bang bude bavit mladé i staré ještě hodně dlouho – a co víc si od divadelního představení přát. O tom, že je Chitty Chitty Bang Bang stále „fantasmagoriální“, není pochyb. Nenechte si ji ujít! Chitty Chitty Bang Bang se aktuálně hraje ve West Yorkshire Playhouse, poté vyrazí na národní turné.