RECENZE: Dear England, National Theatre Londýn ✭✭✭

Paul T Davies recenzuje hru Jamese Grahama Milá Anglie (Dear England), kterou nyní uvádí britské Národní divadlo.

Joseph Fiennes (Gareth Southgate) a soubor hry Milá Anglie. Foto: Marc Brenner Milá Anglie.

Národní divadlo

20. června 2023

3 hvězdičky

Rezervovat vstupenky

Přiznám se hned na rovinu u2013 jsem Welšan a fotbal mě vůbec nezajímá. Dokáže mě tedy hra o Garethu Southgateovi a jeho tiché obrodě anglické reprezentace pobavit a zaujmout? Inu, ano, protože je fantasticky zinscenovaná, plná nádherných momentů z onoho "krásného sportu" a elektrizující režie Ruperta Goolda naplňuje obrovský pult hlediště Olivier Theatre neuvěřitelnou energií. Scéna Es Devlin je dalším triumfem u2013 neonový ovál evokující velkolepé stadiony promítá spoustu informací pro ty, kteří se v zápasech a skóre neorientují, a celá scéna v šatnách působí nesmírně dynamicky. Nejlepší je však fyzičnost herců, skvělá pohybová spolupráce Ellen Kaneové a Hannese Langolfa, díky níž zápasy na jevišti ožívají s nefalšovanou dávkou testosteronu. Hra Jamese Grahama se však netýká jen fotbalu, ale i stavu národa, a právě zde se spojnice mezi sportem a politikou trochu rozplývají u2013 celkově hře schází větší hloubka.

Will Close, Ebenezer Gyau a Kel Matsena. Foto: Marc Brenner

Středobodem všeho je neuvěřitelná proměna Josepha Fiennese v Garetha Southgatea. Fiennes dokonale vystihl jeho mimiku i přesvědčení; z hlediště budete odcházet s obrovským respektem k tomuto muži. Southgatea stále straší neproměněná penalta z Eura 96 a on jen stěží vystupuje z jejího stínu, k čemuž ho povzbuzuje týmová psycholožka Pippa Grangeová v suverénním podání Giny McKee. Hra však klouže spíše po povrchu a skutečnou hloubku jeho traumatu nikdy pořádně nepocítíme. Inscenace má navíc tendenci až příliš lpět na metodách koučinku, jako je psaní deníků a podobně.

Joseph Fiennes jako Gareth Southgate. Foto: Marc Brenner. Will Close si krade veškerou pozornost pro sebe jako Harry Kane (jehož hlas znám i já z pořadu Dead Ringers na stanici Radio 4). Je vtipný v každém ohledu a zranitelnost své postavy ukáže až v druhé polovině. Právě v druhém dějství začíná být hra zajímavější, když se rozebírá rasismus a otřesné chování některých takzvaných fanoušků. Karikování střídajících se premiérů však působí trochu jako z politického kabaretu a nejsem si jist obratem, že osud národa je tak úzce spjat s anglickým týmem, přestože byl Southgate jmenován právě v roce referenda o brexitu. Za zmínku stojí i to, že snad každý cizinec ve hře je zobrazen jako sterotyp.

Will Close jako mladý Gareth Southgate. Foto: Marc Brenner. Hra se dostává do dlouhého nastavení a prospělo by jí trochu proškrtat. Chybí jí ten politický říz Grahamových dřívějších kusů, jako byly Labour of Love nebo Ink, a otázka, co to vlastně znamená být Angličanem, zůstává nevyřešena. Hra funguje nejlépe tam, kde si Graham psaní vyloženě užívá u2013 vtipy dopadají na úrodnou půdu a penaltoé rozstřely vyvolávají v sále opravdové napětí! Je to příjemný, krásně zpracovaný večer, a pokud do divadla přivede ještě rozmanitější publikum, splní svůj účel na jedničku.

V Národním divadle (National Theatre) do 11. srpna 2023