RECENZE: Graeme Of Thrones, Charing Cross Theatre ✭✭

Obsazení hry Graeme Of Thrones Graeme Of Thrones 

Charing Cross Theatre

6. října 2017

2 hvězdičky

Rezervovat vstupenky

Parodie a satiry jsou skvělá zábava, ale spadají do dvou velmi odlišných kategorií: na ty, které vycházejí z příběhů, jež už znáte, a na ty, které si dokážou obhájit svou existenci, i když s původní inspirací nemáte žádnou předchozí zkušenost.  Tahle show rozhodně do té druhé kategorie nepatří.  Bez dobré znalosti nekonečného televizního seriálu „Hra o trůny“ nebudete mít ani nejmenší tušení, kým mají postavy být, co dělají, kde se to všechno odehrává, kdy, nebo – a to především – proč by na něčem z toho mělo záležet.  A to je tragická situace, v níž jsem se ocitl, když jsem se včera večer doplazil do Charing Cross Theatre na představení v deset hodin večer – ano, čtete správně – této devadesátiminutové, vyčerpávající pouti nesrozumitelnými eskapádami bandy naprosto neproniknutelných postav.

V hledišti bylo – jak jsem si mohl snadno všimnout – značné množství diváků, kteří ty nekonečné narážky na „telku“ zjevně chápali a tu a tam se uculovali nad ujetými karikaturami svých fiktivních vzorů.  Pokud náhodou patříte mezi ně, ani na vteřinu vám vaše nadstandardní znalosti nezávidím.  Běžte se s nimi zasmát.  Ale pokud o tom seriálu už teď nevíte celkem dost – 90 minut je koneckonců nemalá část vašeho večera – pak bych si hodně dlouho a pečlivě rozmýšlel, jestli to risknout.  Autorům této zábavy se nepodařilo najít způsob, jak nezasvěceným „zpřístupnit“ strasti a strasti obrovského seznamu postav, které defilují na jevišti Charing Cross Theatre.

Pravidelní čtenáři mých recenzí (existují vůbec nějací?) možná vědí o mém zvyku, ba přímo slabosti, uvádět jména co nejvíce účastníků každého představení, na které zajdu, a označovat jejich úsilí – ať už dobré, špatné nebo lhostejné – obvykle celkem správně napsanými verzemi jejich jmen.  No, v tomto případě se to prostě nestane, hlavně proto, že mně ani zbytku publika nebyly poskytnuty žádné písemné informace o tom, čí práci vlastně sledujeme.  To mi přišlo divné.  Chci říct, kolik lidí přiveze show do West Endu a pak dělá všechno pro to, aby utajili totožnost účinkujících a těch, kteří za ni zodpovídají?  Velmi málo.  A co by to mohlo být za lidi?  Co by mohlo takové tajnůstkářství motivovat?  Člověk se může jen divit, a já se tedy divím.

Vím jen to, že jsem na prknech viděl tři lidi.  Byl tam vysoký, tmavý muž s knÍrem a klasicky školeným hlasem.  Klidně by mohl hrát „režiséra“ v „Showstopperu“ a mám podezření, že jsem ho v takové roli viděl někde nedaleko od CXT.  Pak tam byla žena, drobná a sebejistá, která odvedla asi nejlepší práci večera, když se snažila, aby její kousky dopadly i u takových zmatených ignorantů, jako jsem já.  Hodně jí v tom pomáhala schopnost „napojit se“ na publikum, mimo jiné skrze zapojení diváků, což provedla s přehledem a vytvořila tak cosi jako „sdílený zážitek“ pro ty, kteří se stejně jako já cítili odporně vyčleněni z naprosté většiny toho, co se na jevišti říkalo nebo dělalo.  A pak tam byl jejich nahrávač, další chlapík, kterého jsem – opět – možná v něčem jiném viděl a možná ne, a který se zhostil role „otloukánka“ docela sympaticky.  Kdybych tak jen dokázal pochopit, o čem to celé mělo být.  Tohle je show, která ze všeho nejvíc zoufale volá po „vypravěči“, který by překlenul propast mezi poskakováním na scéně a těmi blábolícími idioty, kteří přijdou do divadla – představte si to – aniž by si udělali domácí úkoly!

Co se týče toho, kdo by mohl být autorem, režisérem, producentem či výtvarníkem tohoto počinu, nemám ani nejmenší tušení.  To mi přijde jako škoda, protože skrze prořízlou zadní stěnu napnutého bílého závěsu se objeví několik pěkných rekvizit, včetně pár povedených loutek; přál bych si, aby diváci věděli, komu za ně mají poděkovat.  Zní tam – hodně – extrémně hlasité hudby, která možná pochází z televizního soundtracku, možná ne.  V souvislosti s tím se v textu objevuje několik uštěpačných narážek na právníky, autorská práva a žaloby, a tak je docela představitelné, že naprostá absence jakýchkoli dohledatelných jmen kdekoli v souvislosti s tímto spektáklem může mít něco společného s obavami z potenciálních občanskoprávních sporů.  Takže pokud jste podnikavý právník, který se chce zviditelnit, nebo máte klienty, kteří si – podle vás – zaslouží lepší zacházení za své už tak nadmíru dobře placené úsilí pro HBO (odkud seriál pochází, a to myslím v poměru k tomu, co si vydělají lidé pracující v divadle!), pak by tato show mohla stát za investigativní návštěvu.

Jinak je to určeno striktně pro závisláky.

VSTUPENKY NA GRAEME OF THRONES