RECENZE: How Not To Drown, Traverse Theatre, Edinburgh Fringe ✭✭✭✭✭

Paul T Davies recenzuje inscenaci How Not To Drown od Nicoly McCarthy, kterou uvádí divadlo Traverse Theatre v rámci festivalu Edinburgh Fringe.

Foto: Mihaela Bodlovic How Not To Drown Traverse Theatre, Edinburgh Fringe

10. srpna 2019

5 hvězdiček

Rezervovat vstupenky

Když byl ještě dítě, v době chaosu po válce v Kosovu, poslal otec Dritana Kastratiho na nebezpečnou cestu do Británie v naději, že se tam dožije dospělosti a čeká ho lepší budoucnost. Toto je jeho skutečný příběh, který s Dritanem napsala a zdramatizovala Nicola McCarthy. Hra je poutí napříč kulturami, hranicemi, domovy i emocemi, v nádherné scénické úpravě a režii Neila Bettlese, jenž je zároveň autorem úchvatné a plynulé choreografie. Celý soubor ztvárňuje postavu Dritana i všechny ostatní postavy příběhu a jejich spolupráce je naprosto harmonická. Samotný Dritan vypráví a sdílí svůj osud spolu s Ajjazem Awadem, Esme Bailey, Danielem Cahillem a Reubenem Josephem – všichni tlukou jako jedno srdce. První polovina, v níž s minimem rekvizit ožívají čluny, náklaďáky, vlaky i pochybné dopravní prostředky, je drásavá a až fyzicky citelná. Scény s malými čluny vydanými na milost oceánu berou dech. Druhá polovina je však ještě silnější, když Dritan vstupuje do britského sociálního systému. Nutno podotknout, že úřady z toho nevycházejí vůbec dobře. Postupně však nachází dobré lidi, laskavé pěstouny a – v momentě, kdy se mi do očí draly slzy – učitele, který ho zachrání. Celou hrou se táhne otázka: „Proč to můj otec udělal?“ a Dritan ji nakonec může položit osobně, když se v závěru vrací do vlasti, do níž už má pocit, že nepatří. Ale kde je vlastně domov? To je otázka, která na letošním Fringe rezonuje často, a tato nádherná produkce na ni nenabízí žádné snadné odpovědi. Příběh přeživšího, který okusil to nejhorší i nejlepší z lidstva, je hluboce inspirativní i dojemný a zůstane ve vás ještě dlouho poté, co doznějí poslední slova.