RECENZE: & Juliet, Shaftesbury Theatre ✭✭✭

Ray Rackham recenzuje muzikál & Juliet, jukebox show s hudbou Maxe Martina, která se právě hraje v Shaftesbury Theatre.

Miriam Teak Lee a soubor & Juliet. Foto: Johan Persson & Juliet

Shaftesbury Theatre

20. listopadu 2019

3 hvězdičky

Rezervovat vstupenky

Co má dělat dívka, když její sebestředný a samolibý milenec dříve, než stačil tragicky zemřít, stihl v tomto městě svést snad každou druhou, a jí nechal jen chůvu a dva přátele? Samozřejmě začít vyprávět svůj vlastní příběh – nebo se alespoň spolehnout na Williama Shakespeara a jeho ženu Anne Hathawayovou, že roztrhají starý scénář a začnou znovu.

Cassidy Janson, Melanie La Barrie, Miriam Teak Lee, Arun Blair Mangat. Foto: Johan Persson

Muzikál & Juliet navazuje tam, kde Romeo a Julie skončili, ovšem s jedním zásadním rozdílem: Julie nezemře. Díky této prosté zápletce začíná objevovat vlastní nezávislost, ženství a vztahy k mužům, zatímco se manželé Shakespearovi přou o to, jak její příběh dál rozvíjet. Ano, & Juliet je velkolepé divadlo na divadle, kde s postavami původního dramatu (tedy alespoň s Julií, jejími rodiči a Chůvou) manipuluje manželská bitva mezi Shakerearem (hraným s trefnou arogancí poněkud nevyužitým Oliverem Tompsettem) a rozhodně kreativnější Hathawayovou (vynikající Cassidy Janson, která je skutečným srdcem celého kusu). Zajímavým prvkem je, že i sami autoři vstupují do děje Julie v duchu hesla „život napodobuje umění napodobující život“. Hathawayová si chytře vybírá jednu klíčovou roli, zatímco Shakespeare se ujímá celé plejády komických postaviček.

Oliver Tompsett jako William Shakespeare. Foto: Johan Persson

Využitím repertoáru hitmakera devadesátých a nultých let Maxe Martina vznikl jukebox muzikál, který promlouvá k publiku pamatujícímu si tyto písně z dob jejich největší slávy. Na rozdíl od jiných titulů tohoto žánru však mnohé skladby působí stejně svěže jako v době, kdy vládly popovému světu v podání Britney Spears, Backstreet Boys nebo Kelly Clarkson. Orchestrace jsou inovativní a Martinovy písně mají vrozený divadelní náboj; některé sice nastupují s tak okatou doslovností, že se diváci o premiéře smáli jejich zařazení ještě hluboko ve druhém dějství, ale funguje to. Jednoznačným vrcholem večera je Cassidy Janson s klasikou od Céline Dion „That’s The Way It Is“. Publikum naprosto odzbrojila nejen svým výkonem, ale i tím, jak dokonale píseň zapadla do děje. Podobně organicky působí i hity jako „Since U Been Gone“, „What Do You Want From Me“ nebo „F**kin’ Perfect“ (poslední jmenovanou s neodolatelným komickým elánem zpívá Chůva v podání Melanie La Barrie).

Jordan Luke Gage a soubor. Foto: Johan Persson

Libreto Davida West Reada je nepochybně chytré a sází na téma Julie, která přebírá kontrolu nad svým životem. Málokdy však skutečně zasáhne; častěji se spoléhá na bodrou „shakespearovskou“ veselost a občas i slabší humor (jeden vtip o kamarádce Gail vyvolal u diváků v mém okolí spíše zasténání). V mnoha případech, zejména ke konci druhé fáze, nám manželé Shakespearovi poněkud polopaticky vysvětlují, proč bychom měli oslavovat Juliinu nezávislost, místo aby nás k tomu nechrání dospět samotný děj. Bohužel ne všechno stoprocentně vychází, i když je osvěžující vidět jukebox muzikál, který má pevnou stavbu s typickým konfliktem, skvěle umístěným klíčovým číslem a rozuzlením. Škoda jen, že se show nakonec loučí hned třemi různými konci, což je přinejmenším o jeden víc, než je zdrávo.

David Bedella jako Lance. Foto: Johan Persson

Celý ansámbl je vynikající, ale v jeho čele stojí někdo skutečně výjimečný. Miriam-Teak Lee v roli Julie nepředvádí jen skvělý výkon, je to odrazový můstek pro velkou kariéru. Lee je nadaná komička s přesnou dávkou dravosti i fantazie, disponující úžasným hlasovým rozsahem – její Julie je přesně ten typ člověka, se kterým byste se chtěli přátelit. Skvěle jí sekunduje Arun Blair-Mangat jako její nejlepší přítel May, jehož vedlejší linka o nešťastném gayovi je podána s citem a noblesou. David Bedella v roli potenciálního tchána si každou scénu krade pro sebe, pokud ho tedy zrovna nepřebije famózní Melanie La Barrie jako Chůva. Chemie mezi nimi je naprosto elektrizující.

Cassidy Janson, Miriam Teak Lee a Melanie La Barrie. Foto: Johan Persson.

Muzikál & Juliet je těžké si neoblibit, protože jako celek je velmi působivý. Režisér Luke Sheppard sestavil perfektní tým, který vytvořil nadčasový vesmír plný hravé choreografie. Inscenace má punkový, městský a dravý nádech, za což vděčí především kaleidoskopické scéně Soutry Gilmour a moderně melodramatickému pojetí alžbětinských kostýmů Palomy Young, kde taneční úbory přirozeně doplňují historické kabátce a korzety. Působí to mladistvě, energicky a nakažlivě radostně; jako by někdo do Shaftesbury napumpoval neonová světla a pořádnou dávku nespoutaného adrenalinu. V jednu chvíli jedna z postav zvolá: „Vždycky jsem byl jenom sexy mladík s pevným tělem a spoustou citů,“ což je vlastně metafora pro show samotnou. Body ztrácí jen ve chvílích, kdy sklouzává od jízlivé nadsázky k laciné pantomimě. Svět sice & Juliet nezmění, ale rozhodně vás donutí se na něj usmívat.