RECENZE: Queen Anne, Theatre Royal Haymarket ✭✭✭✭

Emma Cunniffe (královna Anna) a Romola Garai (Sarah Churchill) v inscenaci Queen Anne. Foto: Marc Brenner Queen Anne

Theatre Royal Haymarket

10. července 2017

4 hvězdičky

Rezervujte zde Dynastie Stuartovců dala světu vskutku rozmanitou směsici panovníků; od neslavného konce Karla I. až po jeho tajemného předchůdce a prostopášného jmenovce. Hra Helen Edmundson se soustředí na poslední z nich – chronicky plachou a tragicky bezdětnou Annu. Ač se na první pohled nezdá jako ideální hrdinka pro velké drama, její příběh nabízí fascinující vhled do Anglie na přelomu 18. století na pozadí války s Francií a Španělskem a na vzestupu tehdejší satiry.

Inscenace Queen Anne začíná výstřižkem tehdejších vtipálků, kteří zpívají krutě oplzlou píseň o neschopnosti princezny Anny (Emma Cunniffe) přivést na svět zdravého dědice. Anna je navíc terčem posměchu své milované důvěrnice Sarah Churchill (Romola Garai), zatímco její manžel, voják z povolání a budoucí vévoda z Marlborough (Chu Omambala), obdivuje vliv, který Sarah na princeznu má.

Když se s Annou konečně setkáváme osobně – v ušpiněné noční košili a s nohama plnýma proleženin – její úzkost je hmatatelná a její city k Sarah hraničí s nebezpečnou obsesí. Po usednutí na trůn však Anna nachází nově nabytou nezávislost a sebevědomí, což spolu s podporou její komorné Abigail Hill (Beth Park) vede k postupnému oslabování moci Sarah. Následuje hořký boj o znovuzískání pozic u dvora, který zrcadlí proměnu celé země.

Obsazení Queen Anne. Foto: Marc Brenner

Skutečnost, že Anna v prvním dějství působí tak žalostným dojmem, představuje pro vyprávění výzvu. Navzdory vtipu a výborné struktuře – která vysvětluje kontext, aniž by diváka poučovala – v úvodních scénách vlastně není komu fandit. Skupina satiriků, včetně princeznina lékaře (v radostném podání Michaela Fentona Stevense), Jonathana Swifta (Jonny Glynn) a předsedy Dolní sněmovny Roberta Harleyho (James Garnon), sleduje poněkud nejasné cíle, což působí chvílemi únavně. Integrita a ostrý důvtip Abigail Hill v promyšleném podání Beth Park naplno vyniknou až ve druhém dějství, zatímco Churchillová v podání Garai a její četní obdivovatelé se agresivně derou vpřed. Annina loajalita a čistota srdce v kontrastu s jejími prohnilými poddanými působí v tomto prostředí téměř nepatřičně.

Romola Garai (Sarah Churchill) a Chu Omambala (John Churchill) v Queen Anne. Foto: Marc Brenner

Jakmile se však Anna stane královnou, ona i celá hra projdou úžasnou proměnou. Její pochybnosti o tom, že o politice nic neví, její spalující láska k Sarah i sebelítostivé bloumání po jevišti ustupují do pozadí. Anna začíná věřit, že může být „matkou“ svého churavějícího národa. Edmundson skvěle vykresluje rozšiřování Anniných obzorů realisticky a bez újmy na dramatičnosti. Když Anna postrádá informace, hledá vědomosti; když ji Sarah kárá za politická rozhodnutí, hledá královna spíše sounáležitost než odpuštění. Výkon Emmy Cunniffe je mimořádný v tom, jak ukazuje Anninu komplexnost a osobní růst, aniž by ztratila ze zřetele vášně a tragédie, které ji formují.

Emma Cunniffe (královna Anna) a Romola Garai (Sarah Churchill) v Queen Anne. Foto: Marc Brenner

Cunniffe a Garai jsou spolu na jevišti vynikající; proměnlivá dynamika vztahu Sarah a Anny odhaluje jejich nejniternější touhy, aniž by nad nimi hra vynášela definitivní soud. Celému kusu prospívá morálka soustředěná na hlavní hrdinku, kdy jsou události po Annině nástupu na trůn ospravedlněny intrikami a úvahami postav přímo na scéně. Tyto hloubavé mezihry umožňují využití prvků melodramatu – spiknutí satiriků s cílem oslabit královnu pomocí letáků, hrozba zveřejnění skandálních milostných dopisů či zpronevěra veřejných peněz – a pomáhají stvořit uvěřitelnou Anglii, které Anna vládne.

Obsazení Queen Anne. Foto: Marc Brenner

Ačkoliv je Sarah Churchill vylíčena jako postava skrz naskrz pochybná, její neukojitelná ambice vyznívá až tragicky. Garai mistrně zkoumá její neschopnost vidět v druhých dobro – k čemuž jí jako skvělý protihráč slouží postava služebné v podání Beth Park – i její velikášství, které doslova způsobí, že její dům stojí na neudržitelných základech. Vše vrcholí v úchvatné závěrečné scéně, kde obě herečky excelují; závěrečný monolog Sarah je historickým „interním vtipem“ se smutnou a velmi působivou pointou.

Queen Anne nabízí hluboký a obdivuhodně uvěřitelný pohled na vládu jedné z méně známých anglických panovnic a její komplexní vztah s přítelkyní z dětství Sarah Churchill. I když hře chvíli trvá, než se rozjede, druhé dějství je naprosto výjimečné. Emma Cunniffe a Romola Garai podávají skvostné výkony a celá hra přináší nesmírně uspokojivé vyvrcholení.

VSTUPENKY NA QUEEN ANNE – REZERVUJTE ZDE