RECENZE: Cesta do fantazie (Spirited Away), London Coliseum ✭✭✭✭

Paul T Davies recenzuje Cestu do fantazie, nejnovější divadelní adaptaci díla studia Ghibli, uvedenou v London Coliseum.

Kanna Hashimoto. Foto: Johan Persson Cesta do fantazie (Spirited Away)

London Coliseum

4. června 2024

4 hvězdy

Po obrovském úspěchu představení Můj soused Totoro přichází další hit studia Ghibli, Cesta do fantazie. Snímek, který je považován za nejoblíbenější a nejdokonalejší z animovaných mistrovských děl Hayao Miyazakiho, se dočkal opulentního a velkolepého divadelního zpracování. Jde o kousek plný disciplinovaného pohybu, špičkové choreografie a úžasného loutkoherectví. Naše hrdinka Chihiro vstupuje do fantastického světa, kde jsou její rodiče za trest proměněni v prasata poté, co se bez dovolení pustili do hostiny pro čaroděje. Setkává se s nepřeberným množstvím divokých duchů, dračích chlapců s vizáží „emo“ i obřích miminek, jimž vládne zlá královna připomínající Margaret Thatcherovou. Představení nenudí, ale postupem času začíná působit trochu přebujelým dojmem. Navzdory velkoleposti se v něm trochu vytrácí lidský rozměr příběhu a chvílemi působí poněkud ploše. Místy jsem se trochu ztrácel – sledování hry v japonštině s titulky po stranách jeviště znamenalo, že jsem občas nevěděl, zda dřív číst, nebo koukat, a unikly mi detaily. Každopádně, atmosférou to zatím velmi připomíná Alenku v říši divů.

Kanna Hasimoto (Chihiro) a Kotaro Daigo (Haku). Foto: Johan Persson

Vše se odehrává na víceúrovňové scéně lázní od Jona Bausora a loutky Tobyho Olieho jsou často dechberoucí, i když žabí stvůra mi trochu připomněla legendární Muppet Show. V den mé návštěvy byla Momoko Fukuchi upřímnou a přesvědčivou Chihiro, Hikaru Yamano se představil jako blyštivý a strašidelný Beztvářník a Mari Natsuki byla báječná v roli Jubaby/Zeniby. V souboru je však tolik účinkujících, že Chihiro vedle nich občas působí poněkud ztraceně. S délkou téměř tří hodin může jít o zkoušku vytrvalosti a cesta vlakem do stanice „Bezedno“ se vleče déle než spoje Greater Anglia v jejich nejhorších dnech.

Soubor Cesty do fantazie. Foto: Johan Persson

Přesto je zde mnoho k obdivování, včetně nádherného letu draka, a klasickou hudbu Joea Hisaishiho bravurně interpretuje živý orchestr. Fanoušci filmu budou žasnout nad tím, jak věrná je to adaptace. My, kteří původní předlohu tolik neznáme, ji možná shledáme trochu chladnou a technickou – nádhernou na pohled, ale po emoční stránce poněkud prázdnou.