RECENZE: Muzikál The Distance You Have Come v Cockpit Theatre ✭✭✭

Julian Eaves recenzuje inscenaci The Distance You Have Come v divadle Cockpit Theatre.

The Distance You Have Come Cockpit Theatre

18. října 2018

3 hvězdičky

Rezervujte nyní Tento kus je prezentován jako skvělá přehlídka talentů z West Endu, a to je pravda.  Máme tu prvotřídní tým etablovaných i začínajících umělců v jejich přirozeném prostředí – jde o poskládanou kompilaci s občasnými útržky spojovacích dialogů, v níž předvádějí divy s relativně novým a neokoukaným muzikálovým materiálem.  V obsazení najdeme Deana Johna-Wilsona, který se neustále snaží vymanit ze škatulky fešáka s dokonalou postavou směrem k syrovější mužské zranitelnosti; Alexia Khadime je stále více oceňována za svůj ambiciózní rozsah na muzikálové i činoherní scéně, kombinovaný s nádherným hlasem a velkým vypravěčským citem; Jodie Jacobs patří k našim nejspolehlivějším zpívajícím herečkám, je velmi žádaná a opakovaně jí bývá svěřována čest představovat veřejnosti méně známá díla; Emma Hatton je úžasná představitelka hlavních rolí, která zde svůj mohutný hlas přizpůsobila komorní intimitě, stejně jako všichni ostatní členové této kvalitní soustavy; a dále je tu Andy Coxon, jenž nedávno zazářil jako Berger v muzikálu HAIR ve Vaults, a nakonec Adrian Hansel, který se pravidelně objevuje po boku největších jmen v oboru.

Zatím se vše zdá v pořádku.  Už jen být v jedné místnosti s tak skvělými interprety je zážitek.  Inscenace je pojata poměrně nenápadně, až zkratkovitě, s minimální a nevtíravou režií autora, elegantním osvětlením Andrewa Ellise a jednoduchou, vkusnou scénou a kostýmy Simona Dawa.  Zvukový design není v programu uveden, což je s podivem vzhledem k důležité roli, kterou zde hraje, ale zvuk má na starosti Sophie Lyle, takže je možná také autorkou chytré ambientní zvukové kulisy, která nás vítá v sále: možná měla i nelehký úkol s nazvučením hlasů.  Nejsem si úplně jistý, proč to bylo nutné.  Zpívá se pouze za doprovodu klavíru a houslí a divadlo není zrovna Royal Albert Hall.  Ačkoliv se tím umocnil pocit tichého, chvějivého zpovídání, který se prolíná hudebními čísly, nemyslím si, že by nám to usnadnilo kontakt s účinkujícími: i když stojí přímo před námi v tomto drobném arénovém prostoru, jejich hlasy jako by vycházely z úplně jiného směru, což působí bizarně a rušivě.

Je třeba říci, že písně amerického skladatele Scotta Alana jsou samy o sobě – jednotlivě – velmi příjemné na poslech.  Ostatně tvorbu pana Alana jsem si v průběhu let užil na řadě koncertů.  Nikdy jsem ale neviděl jeho ucelenou show, ani nezažil jeho dílo v tak koncentrované a výhradní podobě.  A v tom se obávám, že vězí hlavní problém tohoto kusu.  Je to sice skladatel pro zpěváky a ke spolupráci přilákal jedny z nejlepších hlasů v branži, ale je to skutečně to, co chce širší publikum?  Nejsem si jist.  Tím, že se tolik jeho děl sešlo v tak huštěné formě, bez větší šance na odpočinek od jeho hudebního proudu, se ukazuje, že jeho tvůrčí rozsah je velmi úzký a nálady výrazně omezené.  Pokud vám sedí jeho specifický způsob vyjádření, budete spokojeni.  Pokud však hledáte širší rejstřík tónů a stylů, může vám toto menu – navzdory neocenitelnému úsilí interpretů – připadat poněkud monotónní.

Hudební nastudování a aranže Scotta Morgana (u klavíru) jsou, jak lze vycítit, v naprostém souladu s přáním autora.  Morgana zručně doplňuje Tom Crofton-Green na housle.  Člověk se však ptá, kolik osobitosti do toho mixu vnesli oni sami.  Tato show nám předkládá srdce pana Alana „na dlani“ všech zúčastněných, takže pokud hledáte puristickou vizi jeho tvorby, zde ji pravděpodobně najdete.  Pokud však nejste takovými nadšenci, možná se přistihnete, že toužíte po něčem víc, než tato produkce nabízí.

Hraje se do 28. října 2018

REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA THE DISTANCE YOU HAVE COME