RECENZE: Vymítač ďábla (The Exorcist), Phoenix Theatre ✭✭✭

Clare Louise Connolly jako Regan ve hře Vymítač ďábla. Vymítač ďábla.

Phoenix Theatre, Londýn

27. října 2017

3 hvězdičky

Rezervovat vstupenky

Vymítač ďábla (The Exorcist) byl legendární horor, který v Británii vyvolal vlnu kontroverze, a pro mou generaci šlo o kultovní záležitost. Příběh dvanáctileté Regan, kterou posedne démon, a kněze Merrina, jenž přichází svést finální bitvu o její duši, děsil diváky tehdy i dnes. Jak si ale tento mrazivý příběh vede na divadelních prknech West Endu?

Jenny Seagrove (Chris) a Clare Louise Connolly (Regan) ve hře Vymítač ďábla

Záleží na tom, zda se chcete nechat vystrašit. Náhlé zatmění a výkřiky fungují jako šoková terapie, ale neustálé oslepování reflektory při každé změně scény začne být brzy únavné. Dramaturg John Pielmeir se při adaptaci vrátil k původní knižní předloze, ale jeho scénář působí poněkud doslovně. Pokud znáte příběh, nápovědy k dalšímu ději jsou až příliš okaté – když se otec Merrin chytne za srdce s poznámkou, že jde jen o šelest, je vám jasné, že pro něj večer dobře neskončí. Hra se rozjíždí pomalu, i když nechybí ikonické momenty jako zvracení, otáčení hlavy či levitace, provedené s kolísavou úrovní přesvědčivosti. Značným problémem je, že démon k divákům promlouvá hlasem sira Iana McKellena. Slyšet Gandalfa, jak skrze ústa Regan chrlí vulgarismy a neslušné návrhy, je pro britského diváka nechtěně komické, ačkoliv jde paradoxně o jeden z nejlepších výkonů večera.

Adam Garcia (otec Karras) a Jenny Seagrove (Chris) ve hře Vymítač ďábla

Bez ohledu na to, zda věříte v ďábla nebo v kouzlo divadla, nejdůležitější je víra samotných herců. Jenny Seagrove podává vášnivý výkon jako matka Chris a dodává hře potřebnou energii. Clare Louise Connolly je velmi přesvědčivá v proměně ze sladké holčičky v démonem posedlou puberťačku. Adam Garcia, jindy vynikající, však jako otec Karras působí křečovitě a nejistě. Peter Bowles v roli otce Merrina podává solidní standard, ale působí to, jako by všichni věděli, že hrají až druhé housle vedle speciálních efektů. Tristram Wymark v roli excentrického a alkoholem nasáklého režiséra Burkea pak do hry vnáší vítaný, i když stereotypní, komediální prvek.

Clare Louise Connolly (Regan) a Peter Bowles (otec Merrin) ve hře Vymítač ďábla

Scénář zůstává věrný roku 1973, ale hlubší motivy, jako je možné zneužívání Regan nebo Karrasův boj s vlastními démony po smrti matky, jen lehce naťukne. S délkou 1 hodinu a 40 minut bez přestávky jde o vcelku klasický, starosvětský kus, který si dává načas, než dospěje k závěrečnému exorcismu. Hodnocení je oříšek. Nedosahuje kvalit špičkových westendských produkcí, ale není to ani onen „velkolepý propadák“, o kterém se mluví roky. Pokud se jdete do divadla bát, nejspíš se bát budete. A pokud se jdete bavit, možná dopadnete jako dáma, kterou museli z hlediště vyvádět, protože se ďáblovým kouskům nekontrolovaně smála. Vsadím se, že si show své diváky najde – koneckonců, starý známý ďábel je vždycky jistota.

REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA VYMÍTAČE ĎÁBLA