RECENZE: The Flying Lovers Of Vitebsk (Létající milenci z Vitebska), online stream ✭✭✭

Mark Ludmon hodnotí online přenos představení The Flying Lovers of Vitebsk v produkci Bristol Old Vic, Kneehigh a Wise Children.

Marc Antolin a Audrey Brisson. Foto: Steve Tanner The Flying Lovers of Vitebsk

Bristol Old Vic/Kneehigh/Wise Children Online

Tři hvězdičky

Streamujte zde

Inscenace The Flying Lovers of Vitebsk z dílny souboru Kneehigh si diváky získává už léta svou nápaditou kombinací vyprávění, fyzického divadla, hudby a působivé vizuální stránky. Překrásným způsobem oživuje hlubokou, leč komplikovanou lásku mezi expresionistickým malířem Marcem Chagallem a jeho ženou, spisovatelkou Bellou Rosenfeldovou, v době, kdy je turbulence počátku 20. století nutí opustit domov a putovat Ruskem i Evropou. Je to teskná oslava vytrvalosti lásky i umění v čase, kdy obojí čelí tlaku globální pandemie, která zavírá divadla a drží nás v izolaci.

Marc Antolin a Audrey Brisson. Foto: Steve Tanner

Režisérka Emma Rice pomáhala rozvíjet tuto oceňovanou inscenaci už od svého působení v Theatre Alibi, kde ji v 90. letech původně vytvořila s autorem Danielem Jamiesonem. Představení pak plně rozkvetlo v souboru Kneehigh, se kterým sklízelo úspěchy na turné. Ve spolupráci s nejnovější společností Emmy Rice, Wise Children, uvádí Bristol Old Vic tuto produkci se dvěma z jejích dřívějších hvězd, Marcem Antolinem a Audrey Brisson. Představení bylo živě streamováno a zaznamenáno pro online sledování od 11. do 18. prosince.

Audrey Brisson. Foto: Steve Tanner

Sledovat The Flying Lovers of Vitebsk přímo v divadle je uhrančivý zážitek. Režie Emmy Rice ve spojení s hudbou Iana Rosse vytváří vizuálně podmanivý celek, a to i díky scéně Sophie Clist tvořené geometrickými trámy a lany, světelnému designu Malcolma Rippetha a choreografii Rice a Etty Murfitt. Výrazné barvy, proměnlivé stíny a plynulý pohyb na hranici tance evokují Chagallovy obrazy včetně jeho série vznášejících se milenců, ale inscenace jde mnohem dál a vytváří si vlastní svébytný vizuální styl. Hudba, kterou na scéně živě interpretují Ross a violoncellista James Gow, umocňuje dojem ztráty a nostalgie, zejména při připomínce jidiš melodií z běloruského Vitebsku, kde Marc s Bellou vyrůstali a kde se poznali.

Díky dvěma naprosto precizním výkonům Antolina a Brissonové jde o pětihvězdičkovou podívanou, ale část jejího kouzla se při přenosu na obrazovku vytrácí. I při sledování streamu z Bristolu na velké televizi v zatemněné místnosti jsem se jen stěží dokázal nechat pohltit stejným způsobem jako v divadelním sále (čemuž nepomohly ani občasné výpadky v přenosu). Představení má strhující fyzično, které se filmovou kamerou zprostředkovává jen těžko, byť se s touto výzvou produkční tým v čele se Simonem Bakerem (zvukový design) popasoval se ctí. Je skvělé mít možnost vidět divadlo v době, kdy je většina z nás uvězněna v lockdownu, ale tato online verze ve mně jen prohloubila touhu po okamžiku, kdy se budeme moci vrátit do hledišť a zažít ono neopakovatelné vzrušení z „živého“ divadla.

Dostupné od 11. do 18. prosince 2020 na wisechildrendigital.