RECENZE: Přízraky (The Lady from the Sea), Print Room at the Coronet ✭✭✭

Mark Ludmon recenzuje dvojjazyčnou inscenaci Ibsenovy hry Paní z moře v divadle The Print Room at the Coronet v Londýně

Pia Tjelta & Adrian Rawlins Paní z moře The Print Room at the Coronet, Londýn

Tři hvězdičky

Rezervujte zde

V klasice Henrika Ibsena z roku 1889 Paní z moře se žena zmítá mezi rodinou svého manžela upoutanou k pevnině a vábením oceánu a ztraceného milence. V nové londýnské produkci norské společnosti Ibsen Company je toto napětí mezi přítomností a minulostí chytře prozkoumáno skrze mix angličtiny a norštiny, který odráží odlišnosti postav a jejich opakované neschopnosti si vzájemně porozumět.

Marina Bye, Adrian Rawlins & Molly Windsor. Foto: Tristram Kenton

V této moderní verzi režisérky Marit Moum Aune se britský lékař Wangel (vyslovováno „wengl“) se svými dvěma dcerami, Hildou a Bolettou, přestěhoval k norským fjordům kvůli své druhé manželce Ellidě, dceři strážce majáku, kterou to táhne k divokému moři. Dalším Britem v okolí je neduživý mladý soused Lyngstrand, pravidelný návštěvník, který sní o úniku na jih, kde se chce stát sochařem, zatímco jeho zdraví chřadne. Dominantním jazykem je angličtina, dokud nedorazí Ellidin starý přítel a bývalý Bolettin učitel Arnholm – pak uslyšíme krásu Ibsenových původních slov (překládaných pomocí zadních titulků). Jakmile Ellida odhalí svou posedlost bývalým milencem, o němž se předpokládá, že utonul při ztroskotání lodi, její rodný jazyk se ukáže jako řeč její identity, minulosti a vášně.

Pia Tjelta & Øystein Røger

Je to hra o lidech pronásledovaných minulostí – mrtvou první manželkou, ztraceným dítětem, utonulou spřízněnou duší – kteří klamou sami sebe nerealistickými sny o útěku. Zároveň je to však drama o nepochopení a selhání komunikace, které má občas blízko k frašce. Ibsen kdysi o hře mluvil jako o komedii a Aune toho využívá: vytvořila suverénně nejvtipnější inscenaci Ibsena, jakou jsem kdy viděl (i když konkurence je v tomto ohledu malá). K jazykovým nedorozuměním dochází hned od začátku, kdy si Lyngstrand mylně vyloží, že dívky slaví Ellidiny narozeniny, a ne výročí své zesnulé matky. Arnholm se zase domnívá, že byl pozván, aby požádal o ruku Bolettu, zatímco ve skutečnosti ho Wangel přivedl, aby rozptýlil Ellidu v mylné víře, že byli dříve milenci. Díky výkonům Mariny Bye v roli Boletty a Molly Windsor jako Hildy se diváci neustále smějí, což však může trochu oslabit temnější a vážnější témata. Edward Ashley při svém divadelním debutu vyniká jako Lyngstrand – je komický i tragický ve své neohrabané snaze dvořit se ženám, zatímco sní o umělecké dráze navzdory nevyléčitelné nemoci. Kåre Conradi je výborný jako laskavý Arnholm, zatímco Adrian Rawlins dojímá jako beznadějně oddaný manžel. Pia Tjelta přechází od apatičnosti k vášni v roli Ellidy, která skutečně ožívá pouze tehdy, když mluví svou mateřštinou.

Edward Ashley & Marina Bye

Příběhu o vášních a snech v této inscenaci sice chybí hlubší citový dopad, ale absence napojení mezi postavami přesně odpovídá jejich světu komunikačních šumů a skrývaného já. To doplňuje působivá scéna Erlenda Birkelanda, kde rozlehlá písčitá pláž s oblázky kontrastuje s Wangelovým domem, který představuje malá uzavřená sauna obložená dřevem. Přestože jsou temnější, expresionističtější prvky hry potlačeny, tato nová produkce přináší zajímavé podněty o omezenosti jazyka a o tom, jak nás může rozdělovat.

Nebo řečeno norsky: Dette er en tiltalende ny produksjon av Ibsens Fruen fra havet som på en smart måte utforsker vanskeligheter med kommunikasjon og begrensninger av språk gjennom en tospråklig blanding av norsk og engelsk.

Uvádíme do 9. března 2019.

KOUPIT VSTUPENKY NA PANÍ Z MOŘE