RECENZE: Čarodějův učeň (The Sorcerer's Apprentice), Southwark Playhouse Online

Ray Rackham recenzuje nový muzikál Čarodějův učeň (The Sorcerer's Apprentice), který byl natočen v Southwark Playhouse a nyní je k vidění online.

Zleva dopředu: Vicki Lee Taylor, Marc Pickering (Fabian Lydekker), Kayleigh Thadani. Zleva dozadu: Tom Bales a Ryan Pidgen. Foto: Geraint Lewis The Sorcerer's Apprentice – nový muzikál

Southwark Playhouse – online stream

3 hvězdičky

Sledovat nyní

Na pozadí polární záře a v rámci zkoumání rozporu mezi honbou za pokrokem a dopadem nezamýšlených následků vypráví muzikál Čarodějův učeň příběh o tom, jak odcizený otec s dcerou spolupracují na záchraně světa, čímž zároveň urovnávají svůj narušený vztah. Jako u každého nového muzikálu je zde mnoho věcí, které lze ocenit, ovšem jako inscenace připravená pro diváky postrádá kus vytříbenost a vykazuje známky uspěchaného přístupu k online přenosům, což se v poslední době stává pro jeho domovskou scénu v Southwark Playhouse typickým.

Mary Moore (Eva Gottel) a David Thaxton (Johan Gottel). Foto: Geraint Lewis

Představení se opírá o očividně nadšené obsazení a vynikající kapelu. David Thaxton jako Gottel a Dawn Hope v roli Lamie Lyddeker dodávají dílu patřičnou vážnost a oba vedou skvělý ansámbl. Nicola Blackman jako vždy rozzáří jeviště s každou postavou, kterou ztvární – ať už jde o upjatou smírčí soudkyni nebo dobrosrdečnou sousedku – a společně s Thaxtonem a Hopeovou výrazně přispívají k tomu, že ty části show, které fungují, působí skutečně na úrovni. Mary Moore v roli svérázné Evy je radost sledovat a společně s Thaxtonem dostali k práci rozhodně ten nejlepší materiál. Zbytek libreta a hudby bohužel neodpovídá standardu, který nasadilo energické obsazení. Od skladatelského týmu je to vcelku odvaha nazvat píseň „MOTHER KNOWS BEST“, když ve světě rodinných muzikálů již existuje mnohem lepší skladba stejného jména, přestože pěvecký výkon Hopeové se vyrovná Donně Murphy v animovaném hitu Na vlásku.

Dawn Hope (Lamia Lydekker) a Marc Pickering (Fabian Lydekker). Foto: Geraint Lewis

Inscenace balancuje na tenké hraně mezi upřímností, naivní vírou a zápalem; a téměř se jí daří nespadnout. Až příliš mnoho vypjatých dramatických momentů jde ruku v ruce s násilně vloženým humorem, který ne vždy padne na úrodnou půdu. Anachronofonní textové obraty působí rušivě ve světě, který je jinak zasazen do nostalgické minulosti severu Anglie, podobné té z muzikálu Whistle Down the Wind. Ve chvíli, kdy se postavy spojí, aby vyřešily problém nastíněný v prvním dějství, působí druhé dějství téměř jako pocta Sondheimovu Into The Woods. V jiném momentě je zase nesmírně vtipný Fabian Lydekker v podání Marca Pickeringa obklopen tančícími poskoky v čísle, které připomíná hvězdný výstup Angely Lansbury v Anyone Can Whistle. Celé to působí poněkud povědomě, jako bychom tohle všechno už někdy viděli.

Mary Moore (Eva Gottel) a Yazdan Qafouri (Erik Sondersson). Foto: Geraint Lewis

Inscenace má několik krásných výtvarných prvků, zejména propracované kostýmy Anny Kelsey, a Scarlet Wilderink zrežírovala řadu vynalézavých loutkářských momentů, což vyústilo v působivé fyzické divadlo, které kamera dobře zachytila. Celkově vzato, předváděná scénická kouzla nabízejí divákovi mnoho příjemného.

V konečném důsledku je Čarodějův učeň jako rodinné představení možná příliš překombinovaný na to, aby udržel pozornost dětí, a vrcholí příliš dlouhou a málo melodickou pasáží „kam odsud dál?“, která si přímo říká o prokrácení a zhudebnění. Jak zpívá Thaxtonův Gottel, „ve vzduchu je cítit kouzlo“, ale možná by toto kouzlo lépe a plněji vyniklo, kdyby dílo prošlo dalším tvůrčím vývojem. Čarodějův učeň má náběh na skvělý nový muzikál, jen zatím tak úplně nenašel svou vlastní tvář.