RECENZE: Muzikál Waitress v londýnském Adelphi Theatre ✭✭✭✭

Douglas Mayo recenzuje muzikál Waitress s Katharine McPhee v hlavní roli v londýnském Adelphi Theatre.

Marisha Wallace, Katharine McPhee a Laura Baldwin. Foto: Johan Persson Waitress

Adelphi Theatre

7. března 2019

4 hvězdy

Rezervujte si vstupenky na Waitress

Čtyři roky po své broadwayské premiéře dorazil muzikál Waitress (Servírka) na West End. Muzikál vychází ze stejnojmenného filmu Adrienne Shelly, hudbu a písňové texty napsala písničkářka Sara Bareilles a libreto Jessie Nelson. Režie se ujala Diane Paulus a choreografie Lorin Latarro, čímž se Waitress stala prvním muzikálem v historii West Endu, v jehož čele stál čistě ženský tvůrčí tým.

Bareilles přišla s moderní a melodickou partiturou, která skvěle posouvá děj i postavy. Obsahuje několik výrazných čísel, která by v nejlepší tradici staré dobré Broadwaye klidně mohla fungovat jako samostatné hity. Na její broadwayský debut je to pozoruhodný výkon.

Jack McBrayer a Marisha Wallace v muzikálu Waitress. Foto: Johan Persson

Bohužel totéž nelze říci o libretu. Na jevišti se objevuje spousta postav s poměrně složitými vztahovými problémy, ale scénář Jessie Nelson působí jen jako povrchní skica, což trochu sráží sílu hudební složky. Naštěstí je hudba Sary Bareilles natolik podmanivá, že tyto nedostatky do značné míry kompenzuje.

Muzikál má štěstí na fenomenální obsazení v čele s Katharine McPhee. I přes občasné drobné herecké zaváhání předvádí McPhee strhující pěvecký výkon s téměř dokonalou dikcí. V roli Jenny, kterou si nedávno zahrála i na Broadwayi, na West Endu debutuje. Je to působivý start a publikum v Adelphi si podmanila s naprostým přehledem, což není malý cíl.

Katharine McPhee jako Jenna v muzikálu Waitress. Foto: Johan Persson V rolích Becky a Dawn, Jenniných kolegyň, excelují Marisha Wallace a Laura Baldwin. Obě mají skvělý komediální timing i hlasový fond, čímž se s McPhee výborně doplňují. Číslo I Didn't Plan It v podání Marishy Wallace na začátku druhého dějství doslova zvedlo diváky ze sedadel – máme velké štěstí, že se tato adoptivní hvězda West Endu rozhodla u nás zůstat i po skončení Dreamgirls. Nesmělá Dawn v podání Laury Baldwin pak naplno rozkvétá po boku Jacka McBrayera (známého ze seriálu 30 Rock), který v roli Ogieho rovněž na West Endu debutuje. McBrayerův výkon je čisté komediální zlato. Společně s Baldwinovou působí snad jako jediné dvě plnokrevně vykreslené postavy celého kusu. V roli doktora Pomattera, čerstvě přistěhovaného ženáče, potvrzuje David Hunter svou pozici jednoho z předních herců West Endu. Jeho cit pro komiku je bezchybný a scény s McPhee jsou naprosto k popukání. Peter Hannah vytěžil maximum z postavy Earla, záporáka příběhu, ale scénář mu bohužel nedává dostatek prostoru k tomu, aby představoval skutečnou hrozbu, o kterou bychom se v případě Jenny museli vážně bát.

Katharine McPhee a David Hunter. Foto: Johan Persson

Skvělá kapela pod vedením Katharine Woolley je na scéně přítomna po celou dobu. Režisérka Paulus zajistila, aby byl některý z hudebníků vždy na jevišti a obstarával podkres nebo doprovod, což elegantně řeší věčný problém muzikálů, kdy postavy náhle a bez zjevného důvodu začnou zpívat. Tento tah dodává představení civilní ráz a v kombinaci s atmosférou amerického Středozápadu, kterou vytvořila scéna Scotta Paska a světla Kena Billingtona, působí show velmi přirozeně. Choreografie Lorin Latarro je jemná a do celku vkomponovaná naprosto organicky. Absolutorium zaslouží i zvuk; design Jonathana Deanse je stoprocentní a vytváří dojem, že hlasy nejsou vůbec uměle zesíleny.

I přes nedostatky v libretu nabízí Waitress parádní divadelní zážitek. Byla to moje druhá návštěva tohoto titulu a zatímco výkony zrají, nadšení v hledišti neustále roste.

REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA WAITRESS