V roce 1884 otevřelo své brány Prince’s Theatre, a to obnovenou premiérou hry The Palace of Truth. Inscenace Breaking a Butterfly a Škola pomluv sice zaznamenaly slušný ohlas, ale byl to až operetní hit Dorothy, který tehdy trhal divácké rekordy a zajistil divadlu věhlas. Úspěch Dorothy byl dokonce tak obrovský, že se z jeho zisků financovala stavba nedalekého Lyric Theatre. Divadlo, později přejmenované na Prince of Wales Theatre na počest budoucího krále Eduarda VIII., pokračovalo v úspěšné éře i na začátku 20. století. Diváci zde mohli vidět tituly jako Miss Hook of Holland (1907), debutovou hru Ivora Novella The Rat (1924), detektivku Alibi (1928) či revui Encore les Dames (1937). Právě výdělky z těchto posledních let pomohly zafinancovat kompletní přestavbu scény poté, co byla stará budova v roce 1937 stržena. Nové, modernizované divadlo bylo slavnostně otevřeno 27. října téhož roku. Budova si brzy vysloužila kontroverzní pověst díky sérii odvážných revuí, které se často protáhly až do dvou do rána (např. Folies De Can-Can v roce 1938). Pozornost vzbudilo i uvedení britské premiéry Chaplinova filmu Diktátor, za což majitel divadla dokonce dostal pokutu. Poválečná léta patřila na zdejším jevišti především estrádám a varieté, v nichž zářily legendy jako Peter Sellers, Bob Hope, Benny Hill, Frankie Howerd nebo duo Morecambe and Wise. K činohře se divadlo vrátilo v roce 1959 inscenací The World of Susie Wong, která dosáhla úctyhodných 832 repríz. V následujících dekádách se Prince of Wales Theatre stalo domovem velkých muzikálů. Na jeho prknech se vystřídaly hity jako Funny Girl, Sweet Charity, Aspects of Love či Mamma Mia!, než je vystřídal současný broadwayský fenomén The Book of Mormon.